Diplom už není jistotou úspěchu? Zaměstnavatelé dávají přednost praxi

Letošní maturanti už znají výsledky zkoušky dospělosti a rozhodují se, zda budou pokračovat ve studiu, nebo zamíří rovnou do práce. Podle údajů Ústřední zkušební komise uspělo u maturity 81,1 % absolventů. Dalších 12,3 % má stále šanci získat vysvědčení po opravných zkouškách v srpnu, zatímco 6,6 % se k nim vůbec nedostane, protože neuspělo ve více než jednom předmětu.

Výsledky se liší podle typu školy. V gymnáziích složilo maturitu 85,9 % studentů, na technikách 71,3 % a na dvouletých oborech středního odborného vzdělávání získalo maturitní vysvědčení 15,4 % uchazečů. V této poslední skupině bude moci 28,4 % absolventů zlepšit výsledek při srpnovém opravném termínu.

Ačkoli je pro mnoho mladých lidí přirozeným pokračováním po maturitě vysoká škola, ne každý se pro tuto cestu rozhodne. Údaje Hlavního statistického úřadu ukazují, že chybějící vysokoškolský diplom neznamená uzavřenou cestu k pracovnímu uplatnění. V prvním čtvrtletí 2026 bylo v Polsku zaměstnáno 9,706 milionu osob bez vysokoškolského vzdělání, tedy 56 % všech pracujících. Z 17,238 milionu ekonomicky aktivních lidí mělo 7,532 milionu vysokoškolský titul a zbytek tvořili zaměstnanci se středním, odborným, branžovým, postsekundárním nebo základním vzděláním.

Současně však údaje o vysokém školství potvrzují, že studium na univerzitách zůstává velmi populární. Na konci 2025 studovalo na polských vysokých školách více než 1,32 milionu lidí a v akademickém roce 2024/2025 získalo diplom 306,6 tisíce absolventů. – Vysoká škola má stále obrovskou hodnotu a v mnoha profesích je nezbytná. Poskytuje pevný odborný základ a rozvíjí dovednosti, které se jen v praxi osvojují obtížně. Není ale možné předpokládat, že samotný diplom dnes zaručí dobrou práci nebo vysoký příjem. Trh se mění rychleji než učební plány, a proto nabývají na významu ochota se stále učit, získávání nových dovedností a praktická zkušenost. O výsledku kariéry dnes stále častěji rozhodují schopnosti, nasazení a pružnost při změnách – bez ohledu na to, zda někdo absolvoval vysokou školu, nebo se rozvíjel jinou cestou – vysvětluje Anna Pietraszko, ředitelka poradenských, HR a školících projektů ve skupině Progres.

Z průzkumu skupiny Progres vyplývá, že zaměstnavatelé při výběru kandidátů nejvíce sledují pracovní zkušenosti, které označilo 78 % respondentů, a kvalifikaci, jež uvedlo 77 % dotázaných. Důležitou roli hrají také měkké dovednosti, na které se soustředí 60 % zaměstnavatelů, a tvrdé dovednosti zmínilo 47 % firem. Samotnou úroveň dosaženého vzdělání považuje za jeden z klíčových faktorů jen 20 % společností.

Firmy navíc stále častěji investují i do lidí, které už mají ve svých týmech. Šetření skupiny Progres ukazuje, že 56 % podniků nabízí pracovníkům kurzy a školení, 27 % umožňuje rozšiřování odborné kvalifikace a 23 % hradí účast na konferencích a oborových akcích. Některé společnosti podporují také výuku cizích jazyků a další vzdělávání, včetně vysokoškolského a postgraduálního studia. Jak zdůrazňuje Anna Pietraszko, dnešní pracovní prostředí vyžaduje neustálý rozvoj. – Zaměstnavatelé, kteří vytvářejí prostor pro učení a zvyšování kvalifikace, dokážou lépe reagovat na měnící se potřeby byznysu a současně budovat oddané týmy. Stále častěji také sledujeme, že člověk bez vysokoškolského vzdělání nastoupí na juniorskou nebo provozní pozici a díky školením, zkušenostem a podpoře nadřízených postupně vyrůstá až na odborné, koordinační nebo i manažerské role – upozorňuje expertka.

Z dat GUS vyplývá, že v roce 2025 bylo v Polsku 12,1 milionu obsazených pracovních míst a 94,3 tisíce volných pozic. Nejvíce neobsazených míst připadalo na průmyslové dělníky a řemeslníky, obsluhu a montéry strojů a zařízení, pracovníky služeb a prodeje a také na osoby vykonávající jednoduché práce. V mnoha případech tedy rozhodují o přijetí především praktické schopnosti a dosavadní zkušenost.

Anna Pietraszko dodává, že současný trh práce nabízí různé kariérní cesty. – Na odborné, expertní a manažerské pozice se stále nejčastěji hlásí lidé s vysokoškolským vzděláním a v řadě oborů je skutečně nezbytné. Objevují se ale i kandidáti bez diplomu z vysoké školy, kteří mají bohatou praxi, působivé portfolio a dovednosti budované dlouhá léta. Takový uchazeč dokáže velmi dobře konkurovat absolventům univerzit a někdy je dokonce předčí díky odhodlání, samostatnosti a důslednosti v profesním růstu. Pro mnoho zaměstnavatelů jsou dnes právě kompetence ověřené praxí tím, co rozhodne o pozvání na pohovor – uzavírá expertka.

fot. magnific.com
oprac. /kp/