.png){kind=logo}
Slezské vojvodství prochází změnou, díky níž se bývalé průmyslové areály mění v nové veřejné prostory a minulost regionu se stává lákadlem pro návštěvníky.
Německý týdeník „Der Spiegel“ ukázal Katovice jako příklad města, které prošlo mimořádně úspěšnou proměnou: z místa spojovaného především s těžkým průmyslem se stalo moderní a obyvatelům vstřícné prostředí. V reportáži se zdůrazňuje, že bývalé hornické a hutnické centrum Horního Slezska prodělalo v uplynulých desetiletích zásadní změny, jež se dotkly hospodářství, životního prostředí i rozvoje cestovního ruchu.
Autor textu Jan Puhl upozorňuje, že dnešní Katovice si lidé stále častěji spojují se zelení, hustou sítí cyklostezek a moderní infrastrukturou. „Město, které bylo dříve vnímáno spíš skrze kouřící komíny, znečištěný vzduch a cihlové fasády pokryté sazemi, se proměnilo,“ píše. Jako jeden z nejvýraznějších symbolů této změny uvádí Nikiszowiec – historickou dělnickou kolonii, která se z původního průmyslového zázemí vypracovala mezi nejdůležitější turistické atrakce regionu. Návštěvníky láká architekturou, minulostí i kulturní nabídkou.
Podle autora je vývoj v Katovicích součástí širší modernizační vlny v Polsku. Připomíná, že země dokázala v posledních desetiletích výrazně posílit dopravní i technickou infrastrukturu, zlepšit kvalitu veřejného prostoru a investovat do ochrany přírody. Mnohá města využila evropské fondy na zakládání parků, obnovu bývalých průmyslových území a opatření proti smogu. Jan Puhl soudí, že „Polsko je čím dál méně prodlouženou výrobní základnou Západu a stále více centrem technologií budoucnosti“.
Viditelné změny zasahují celé Slezské vojvodství, které si buduje pověst nejen na průmyslovém dědictví, ale také na přírodních krásách a turistickém potenciálu. Dřívější doly, hutě a tovární areály dostaly nové využití a přitahují návštěvníky z Polska i ze zahraničí. Důležitou roli v tom hraje Slezská stezka technických památek, která propojuje desítky objektů spojených s historií průmyslu, včetně dolů, dělnických osad, muzeí i historických výrobních provozů.
Za povedený příklad obnovy je považována například historická důlní šachta Ignacy v Rybniku, kde je možné vidět v provozu více než sto let starý parní těžní stroj. V nedávné době prošly obnovou také plochy po dole KWK Anna v Pszowě, kde dnes funguje knihovna a vyhlídkové místo. Stále více bývalých jam, hald a nevyužitých ploch navíc prochází rekultivací a mění se v místa odpočinku i útočiště pro přírodu. Velké oblibě se těší halda Skalny v Łaziskách Górnych, zatímco halda po dole Rymer v Rybniku má být přeměněna na prostor s naučným charakterem. Počítá se tam s trasou vedoucí od paty až na vrchol haldy, která má představit přírodní procesy probíhající na postindustriálních územích.
Přečtěte si také:
Rekultywace haldy Rymer a nové investice proti záplavám v Rybniku
Bývalé hutě, doly a továrny lákají turisty
Po uhlí přišel cestovní ruch. Jak se doly mění v atrakce
foto: archiv redakce
zprac. /kp/
