Miliardové ztráty těží uhlí. Budoucnost dolů v regionu je nejistá

Polské černouhelné hornictví se dál potýká s prohlubujícími se finančními problémy, které přímo dopadají i na hospodářské vyhlídky Západního subregionu Slezského vojvodství. Tento prostor, úzce spojený s činností Jastrzębské uhelné společnosti a provozy Polské hornické skupiny, velmi silně pociťuje důsledky celostátního vývoje. Nejnovější údaje shromážděné ve „Databázi dolů v Polsku“, kterou spravuje nadace Instrat, potvrzují zřetelný pokles jak ve vytěženém objemu, tak v zaměstnanosti. Ústup uhlí ve střední Evropě podtrhuje i fakt, že v lednu 2026 Češi uzavřeli svou poslední důlní šachtu, čímž se Polsko stalo jediným státem Evropské unie, který v těžbě této suroviny pokračuje. Podmínky pro domácí firmy jsou však mimořádně těžké, což dokládá celkový provozní výsledek odvětví (EBITDA) za minulý rok ve výši 8,065 mld. zł v minusu.

Pro doly v Jastrzębi-Zdroji, Rybniku nebo Radlinu tato čísla znamenají dlouhý a složitý proces proměny. Jastrzębska Spółka Węglowa, klíčový zaměstnavatel v regionu a největší evropský producent koksovatelného uhlí, uzavřela loňský rok se ztrátou 3,9 mld. zł. Podnik zavádí restrukturalizační kroky, mezi nimiž je snižování mzdových nákladů po dohodě se sociálními partnery i odprodej části dceřiných firem. Polská hornická skupina, tedy největší těžební společnost v EU, která řídí doly v rybnickém okruhu, vykázala ztrátu přibližně 2 mld. zł. PGG otevřeně přiznává, že bez systémové pomoci v podobě státních dotací by nedokázala udržet finanční stabilitu. Skupina pokračuje v restrukturalizaci, spojujícím provozy a postupně utlumuje nerentabilní těžební části, zatímco odcházející zaměstnanci čerpají státem garantované ochranné programy.

Jedinými subjekty na domácím trhu, kterým se v poslední době podařilo dosáhnout kladného provozního výsledku, byly Południowy Koncern Węglowy a Lubelski Węgiel Bogdanka. Úspěch posledně jmenovaného dolu je však z velké části dán mimořádně příznivými geologickými podmínkami a stabilním odbytovým modelem postaveným na jediném hlavním odběrateli ze skupiny Enea.

Analytici nadace Instrat upozorňují na prudké zhoršení ziskovosti odvětví ve srovnání s rokem 2022. Tehdy, v době otřesů po plnohodnotné ruské agresi proti Ukrajině, vytvořilo odvětví čistý zisk ve výši 9,7 mld. zł. Nyní se však ekonomika těžby dramaticky zhoršila a průměrné náklady na vyrobení jedné tuny uhlí vystřelily ze 708 na 897 zł. „Těžba uhlí v Polsku už se nevyplácí. Musíme se podívat pravdě do očí – trh už budoucnost hornictví prověřil. Za několik let naše potřeba uhlí vystačí na 2–3 doly. Kdo tvrdí opak, nedíval se do dat,“ zdůrazňuje Michał Hetmański, předseda nadace Instrat.

Postupné utlumování sektoru je patrné i z provozních statistik vycházejících z výkazů firem a údajů státních institucí, jako jsou Vyšší báňský úřad či Polský geologický institut. Celostátní těžba v roce 2025 meziročně klesla o 2,7 % a zastavila se na 42,8 mil. tunách. O 3,6 % se snížila také celková zaměstnanost v hornictví, a to především v důsledku přirozeného demografického vývoje, kdy počet odchodů do důchodu už nevyvažují nová náborová kola. Zpráva ale odhaluje i významný pozitivní dopad omezení produkce, který má zásadní význam pro ochranu klimatu. Evidence ukazuje 21% pokles emisí metanu uvolňovaného při podzemních pracích. To je důležité zejména proto, že tento silný skleníkový plyn ohřívá atmosféru mnohonásobně více než oxid uhličitý a dosud právě polské černouhelné doly produkovaly více než třetinu jeho veškerých domácích emisí.

foto: archiv redakce
zprac. /kp/