Slezsko může získat miliony eur na zelenou proměnu

Projekt: Ekologie, Životní prostředí, kvalita života, ekologie, Energetická transformace, Transformace hornictví
Sdílet:
Slezsko může získat miliony eur na zelenou proměnu
Slezsko může získat miliony eur na zelenou proměnu

Platforma Gospodarcza Subregionu Zachodniego PLUSYdlaBIZNESU

Platforma Gospodarcza PLUSYdlaBIZNESU - dedykowana dla przedsiębiorców...

Unijní program podporuje mimo jiné modernizaci výroby oceli a rozvoj technologií, které mají pomoci uhelným regionům v době zásadních změn.

Orgány Evropské unie schválily úpravu Fondu pro výzkum uhlí a oceli, který má dál podporovat vědecké projekty a inovace spojené s energetickou proměnou. Pro kraje, jež procházejí hlubokou přeměnou hospodářské struktury, včetně Slezského vojvodství, jde o mimořádně důležitý nástroj. Nová pravidla počítají s vyšším ročním rozpočtem a prodloužením činnosti programu až do roku 2034. Celkový objem investic financovaných z tohoto fondu má dosáhnout zhruba 800 milionů eur.

Fond pro výzkum uhlí a oceli funguje od roku 2002, tedy od chvíle, kdy skončila platnost Smlouvy zakládající Evropské společenství uhlí a oceli. Peníze pocházejí z úroků ze zbývajících aktiv bývalého společenství a směřují na vědecké a inovační projekty podporující rozvoj evropského uhelného a ocelářského průmyslu. V červnu se na reformě fondu shodl Evropský parlament a Rada Evropské unie a na konci měsíce ji definitivně potvrdila Rada EU. Díky tomu bude program pokračovat do roku 2034, nikoli do roku 2030, jak původně navrhovala Evropská komise. Roční rozpočet fondu vzroste na 120 milionů eur.

Podle europoslance Boryse Budky, předsedy Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku Evropského parlamentu, je tento fond klíčovým nástrojem pro podporu regionů, které procházejí zásadními změnami. „Je to nástroj určený pro regiony, jako je Slezsko, které se vyrovnávají s energetickou transformací, ale zároveň mají obrovský vědecký potenciál, který lze využít třeba při přechodu od uhlí k obnovitelným zdrojům. Jde například o využití bývalých průmyslových ploch, omezení emisí metanu v areálech po dolech nebo o sázku na technologie umožňující například čistou výrobu oceli,“ vysvětluje.

Program podporuje projekty zaměřené mimo jiné na modernizaci ocelářské výroby, úspornější využívání surovin a energie, zvyšování bezpečnosti práce, ochranu životního prostředí, snižování emisí a vývoj technologií pro uhelné oblasti v období přeměny. „Pro nás, pro Polsko, bylo velmi důležité tento mechanismus zachovat jako výzkumný prvek. Propojení průmyslu a vědy je nesmírně důležité, pokud chceme provést skutečně účinnou energetickou transformaci, měnit pracovní místa a dosáhnout toho, co je klíčové, tedy konkurenceschopnosti na mezinárodní úrovni,“ dodává Borys Budka.

Další reforma, plánovaná od roku 2027, má zjednodušit přístup k financím a zároveň připravit fond na budoucí propojení s dalšími unijními výzkumnými a investičními programy. Cílem je usnadnit podporu inovativních projektů a posílit soudržnost evropského systému financování výzkumu a vývoje. Jak europoslanec zdůrazňuje, Fond pro výzkum uhlí a oceli tvoří jen jednu část širšího rámce pomoci pro regiony dotčené energetickou proměnou. Vedle něj EU připravuje i další finanční nástroje, například novou podobu programu Horizont Evropa a Evropský fond konkurenceschopnosti, který má podporovat inovativní firmy a strategické technologie.

Evropská komise navrhla, aby Evropský fond konkurenceschopnosti měl v rámci víceletého finančního rámce na období 2028–2034 k dispozici 409 miliard eur. Tyto prostředky mají směřovat na technologie související s čistou transformací a dekarbonizací, digitalizací, zdravotnictvím, biotechnologií, zemědělstvím, biohospodářstvím i obranným a kosmickým průmyslem. Z uvedené částky má 175 miliard eur připadnout na program Horizont Evropa.

„Cesta od uhlí k moderním zeleným zdrojům energie je dlouhá, ale v Polsku zdůrazňujeme, že nesmí být vedena na úkor lidí. Je potřeba zajistit nová, čistá a bezpečnější pracovní místa. To znamená rekvalifikaci i spravedlivý přístup k lidem, kteří v posledních letech tvrdě pracovali třeba v hornictví, aby sami viděli, že budoucnost a šance na profesní rozvoj leží v zelené energii a aby to pro ně byla motivace ke změně,“ uzavírá Borys Budka.

fot. arch. red.
oprac. /kp/

Sdílet: