Rozhodující rozhodnutí mohou ovlivnit rychlost transformace na Slezsku

Evropská unie iniciuje opatření k zmírnění dopadů energetické transformace v oblastech, jejichž ekonomika byla dlouhodobě závislá na uhlí. Jedním z hlavních mechanismů podpory je Fond pro spravedlivou transformaci, který poskytuje finance na investice v těchto regionech. Nicméně, v nové víceleté finanční perspektivě EU se neplánuje jeho pokračování v nynější formě.

Fond pro spravedlivou transformaci byl zaveden v roce 2021 jako součást širšího úsilí o přechod členských států na klimaticky neutrální ekonomiku do roku 2050. Na období 2021–2027 bylo určeno 19,7 miliardy eur v aktuálních cenách. Tento mechanismus má však širší ambice a měl by usnadnit vznik investic v celkovém objemu přibližně 55 miliard eur v regionech, které jsou zvlášť postiženy odklonem od fosilních paliv.

Evropská komise však navrhla, aby v nadcházející finanční perspektivě na léta 2028–2034 fond neexistoval v současné podobě. Jeho finance budou začleněny do partnerství, které spojí nástroje politiky soudržnosti s fondy určenými na rozvoj zemědělství. Zároveň Komise pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) ve své zprávě z února zdůraznila, že trvalé a cílené financování pro uhelné regiony je klíčovým prvkem politiky, která doprovází přechod Evropy na čistou energii.

Podle Beaty Szydło, europoslankyně za Právo a spravedlnost, která pracuje v ITRE, by transformace měla zajistit ekonomickou bezpečnost regionů a stabilitu pracovních míst pro obyvatele. „V současnosti je nejdůležitější energetická bezpečnost. To, co funguje například v jižních zemích EU, nemusí být nutně aplikovatelné v našich podmínkách. Proto je nezbytné, aby polská vláda jasně vyjádřila, že i když se ztotožňujeme s transformací, potřebujeme na to čas. Měnící se globální situace – aktuálně světem otřásají nové konflikty – ukazuje, že je třeba přehodnotit některé dosavadní projekty a postoje. Předsedkyně EK Ursula von der Leyen to také zdůrazňuje,“ poznamenala.

Podpora z Fondu pro spravedlivou transformaci směřuje i do Polska. V roce 2022 Evropská komise schválila uvolnění více než 3,85 miliardy eur na akce spojené s transformací v uhelných regionech, jako jsou Slezsko, Malopolsko, Velkopolsko, Dolní Slezsko a Lodžské. Členské státy mohou navíc doplnit tyto prostředky z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Evropského sociálního fondu Plus.

Tomasz Buczek, europoslanec z Konfederace, poukazuje na to, že proces odklonu od uhlí má pro Polsko zvláštní význam. „V současnosti se spravedlivá transformace v Polsku nerealizuje. Bohužel jsme nejvíce postiženou zemí v důsledku tlaku na odklon od materiálů jako je uhlí. Naše ekonomika tím trpí. Těžební a hutnický sektor trpí,“ uvedl.

Údaje o struktuře výroby elektrické energie však naznačují postupné změny v polské energetické směsi. Podle analýz Energetického fóra v roce 2015 pokrývalo uhlí přibližně 80 % produkce elektrické energie v Polsku. V roce 2021 to bylo 72,5 %, zatímco v roce 2025 kleslo na 52,8 %. Zároveň Agentura pro rozvoj průmyslu uvádí, že v roce 2025 polské doly vytěžily 42,8 milionu tun černého uhlí, zatímco o rok dříve to bylo kolem 44 milionů tun.

Odborníci z Polské zelené sítě upozorňují, že návrh Národního plánu pro energii a klima nenabízí komplexní vizi spravedlivé transformace uhelných regionů po roce 2027. Podle jejich názoru dokument do značné míry spoléhá na prostředky z Fondu spravedlivé transformace, který vyprší s koncem současné finanční perspektivy, a zároveň neukazuje alternativní domácí zdroje financování.

V debatě se také probírají otázky související s reformou unijního systému obchodování s emisemi. Od roku 2028 se plánuje rozšíření na emise oxidu uhličitého vznikající při spalování paliv v budovách a v silničním dopravě. Původně mělo být rozšíření zavedeno již v roce 2027, avšak stále častěji se ozývají požadavky na úpravy a přizpůsobení měnícím se podmínkám. Podle údajů EK přispělo fungování ETS k omezení spotřeby plynu v EU o přibližně 100 miliard m³.

V souvislosti s energetickou bezpečností se také objevují názory na urychlení programu jaderné energetiky v Polsku. „Před lety jsem se účastnil diskusí na různých energetických fórech, kde bylo obtížné přesvědčit naše občany o jaderné energii. Byli jsme zastrašováni různými institucemi, které, podle mého názoru, byly financovány ze zahraničních zemí a pokoušely se nám namluvit, že jaderná energie je nebezpečná. Tyto země ji přitom samy využívaly. Dnes je situace zcela jiná. Společnost očekává rychlou výstavbu jaderných elektráren, aby se odvrátila od proměnlivých povětrnostních podmínek nebo válečných situací,“ uvádí Tomasz Buczek.

Toto potvrzují výsledky výzkumů provedených na konci roku 2025 na objednávku Ministerstva energetiky. Ty ukazují, že 91,9 % respondentů podporuje výstavbu jaderných elektráren v Polsku. Téměř 80 % dotázaných také deklaruje ochotu akceptovat takovou investici v blízkosti svého bydliště. Respondenti ohodnotili své znalosti o jaderné energetice průměrně na 3,8 na pětibodové škále a přibližně dvě třetiny je považovaly za dobré nebo velmi dobré.

fot.
zpracoval /kp/