Uhlí, OZE a jaderná energetika. Jak sladit bezpečnost s energetickou transformací?

Zabezpečení energetické bezpečnosti by mělo být v současnosti prioritou, spíše než volba konečné energetické směsice – tvrdí Wojciech Dąbrowski, prezident nadace SET a bývalý šéf PGE Polské energetické skupiny. V jeho pohledu zajišťuje v současnosti stabilní dodávky energie v Polsku především uhlí, a v budoucnu by tuto funkci měla přejmout jaderná energetika. Podle jeho názoru by země měla maximálně využívat dostupné suroviny, zatímco současně investuje do obnovitelných zdrojů energie.

Dąbrowski se domnívá, že Polsko by mělo pokračovat v rozvoji energetiky založené na kamenouhelných a hnědouhelných zdrojích, jelikož tyto domácí suroviny garantují stabilitu dodávek. – Polsko by rovněž mělo vyrábět energii z obnovitelných zdrojů, jako to činí dnes, neboť téměř 40 % energie pochází z OZE, ale nesmíme zapomínat, že se jedná o zdroje závislé na počasí, které nenabízejí stabilní zásobování – zdůrazňuje.

Cenové tlaky na energii patří mezi hlavní aspekty, které omezují konkurenceschopnost evropské ekonomiky. Zpráva od bývalého prezidenta Evropské centrální banky Maria Draghiego z roku 2024 uvádí, že firmy v Evropské unii platí za elektřinu dvakrát až třikrát více než podniky ve Spojených státech, a za plyn dokonce čtyřikrát až pětkrát více. – Klimatická politika se ukazuje jako neúspěšná, protože jsme utratili desítky miliard eur v Evropě na vybudování obnovitelných zdrojů, které jsou nestabilní a závislé na počasí. Navíc nám nepřinesly levnější energii. OZE nejsou tak levné, jak se uvádí ve zprávách, že cena megawatthodiny vyrobené energie činí 200 zł. Nebyly započítány všechny výdaje, jakými jsou miliardové dotace, které jsme platili, a také náklady na připojení a energetické sítě financované státními podniky, tudíž skutečné náklady na výrobu energie z OZE se pohybují kolem 1 tisíce zł za megawatthodinu. Co se týče uhlí, oficiální cena se pohybuje okolo 500 zł, ale to je překryto 50 % náklady životního prostředí, což jsou náklady na emise CO2, které vyčerpávají peněženky Poláků a ostatních národů – vysvětluje Wojciech Dąbrowski.

Zatímco Evropská komise v roce 2025 představila Akční plán na dostupnou energii. Tento dokument navrhuje urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů energie a elektrických sítí, usnadnění uzavírání dlouhodobých energetických smluv a další integraci evropského trhu s energiemi. Podle odhadů EK by plné provedení plánu mohlo přinést úspory ve výši přibližně 130 miliard eur ročně do roku 2030 a 260 miliard eur ročně do roku 2040.

Dąbrowski věří, že nedávné zkušenosti jasně ukazují důležitost energetické bezpečnosti založené na domácích zdrojích. – Musíme přehodnotit naše myšlení, hlavně po zkušenostech s COVID-em, válce na Ukrajině, kdy jsme zažili energetickou krizi, uzavření Hormuzské úžiny a odříznutí od plynu a ropy. To ukazuje, že v zemích, které mají své vlastní palivo, a v Polsku je jím uhlí, které zajišťuje bezpečnost, bychom se měli vrátit k fosilním palivům. Produkce energie na uhlí poskytuje stabilitu, bezpečnost a zaručuje, že stát bude mít k dispozici energii – argumentuje expert.

Zároveň bývalý šéf PGE upozorňuje, že v delším časovém horizontu by se základem energetické bezpečnosti Polska měla stát jaderná energetika. Věří, že stavba první jaderné elektrárny bude mít zásadní význam nejen pro zajištění stabilních dodávek energie, ale také pro hospodářský rozvoj, průmysl, vědu a domácí podniky.

Rostoucí zájem o jadernou energetiku potvrzují také údaje Mezinárodní energetické agentury. Podle IEA bylo loni ve světě v průběhu výstavby 63 jaderných reaktorů s celkovým výkonem přes 70 GW, a více než 40 zemí plánovalo vyřazení nebo prodloužení provozu stávajících bloků. Agentura zdůrazňuje, že jaderná energie hraje klíčovou roli při zajišťování energetické bezpečnosti a stabilních dodávek, doplňuje rozvoj obnovitelných zdrojů energie.

Wojciech Dąbrowski je přesvědčen, že přístup k levné energii bude nezbytný pro reindustrializaci polské ekonomiky a pro udržení energeticky náročných průmyslových odvětví v zemi, jako je metalurgie, cementářství nebo chemie. – Nemůžeme být konkurenceschopní s našimi produkty a zbožím, pokud platíme šestkrát více za energii než v Číně a čtyřikrát více než ve Spojených státech. Nezrekonstruujeme konkurenceschopnost evropské ekonomiky, včetně té polské, pokud budeme nadále uplatňovat klimatickou politiku, která způsobuje, že ceny energie jsou nejvyšší na světě – zdůrazňuje.

Obnova konkurenceschopnosti evropského průmyslu zůstává jedním z priorit Evropské komise, která v roce 2025 představila iniciativu Čistý průmyslový pakt, jejíž cílem je zvýšení investic do nízkouhlíkového průmyslu, zjednodušení pravidel poskytování veřejné pomoci a podpora výroby strategických technologií v Evropě.

fot. magnific.com
zpracoval /kp/