U mladých lidí do 25 let se míra nezaměstnanosti zvýšila na 12,5 %, zatímco loni byla 10,9 %.
Trh práce prochází postupnými změnami. Ještě nedávno byla Česká republika považována za modelový příklad pracovní trhy s nízkou nezaměstnaností, širokou nabídkou volných míst a rostoucími platy, což nahrávalo těm, kdo hledali práci. V současnosti však narůstající údaje naznačují, že tento trend se začíná obracet.
V únoru dosáhla míra registrované nezaměstnanosti 6,1 %, přičemž v předchozím měsíci byla 6 %. Na pracovních úřadech bylo registrováno 954,9 tisíce jednotlivců, což představuje nárůst o 12,7 % ve srovnání s předchozím rokem. Od konce roku 2025 stoupl počet nezaměstnaných o přibližně 67 tisíc lidí. Současně se průměrné zaměstnání v podnikatelském sektoru snížilo o 0,8 % meziročně. – Zároveň dochází ke zmenšení poptávky po zaměstnancích. Na konci čtvrtého čtvrtletí roku 2025 bylo k dispozici 85,8 tisíce volných pracovních míst, což je o 9,4 % méně než v předchozím čtvrtletí. Míra dostupnosti pracovních míst klesla na 0,71 %. To mění rovnováhu na trhu a ukazuje na postupný přechod z trhu zaměstnanců na trh, kde se zaměstnavatelé stávají selektivnějšími – upozorňuje Krzysztof Inglot, prezident Polské asociace outsourcingu, odborník na trh práce a zakladatel Personnel Service.
Zejména mladí lidé čelí obtížné situaci. V kategorii do 25 let se nezaměstnanost zvýšila na 12,5 %, zatímco v loňském roce činila 10,9 %. V některých větších městech je nárůst ještě výraznější. Jak odborník vysvětluje, vstup na trh práce se stává složitějším, jelikož se společnosti snaží omezit nábor na juniorská místa.
Na tuto situaci má vliv také technologický pokrok. – Podle analýz PwC je tempo změny dovedností v profesích, na které má největší dopad umělá inteligence, v ČR o 66 % vyšší než v jiných profesích. Data OECD pak naznačují, že zaměstnanost v těchto oblastech roste pomaleji, přičemž je zde nejvyšší riziko automatizace. Fakticky to znamená, že firmy neprovádějí masivní propouštění, ale postupně omezují nábor v oblastech, jako je administrativa, operativní práce nebo kancelářské pozice – objasňuje Krzysztof Inglot.
Důsledkem je rostoucí nesoulad mezi dovednostmi a potřebami trhu práce. Jak odborník zdůrazňuje, na jedné straně se počet nezaměstnaných blíží k milionu, zatímco nabídka pracovních míst klesá. To však neznamená, že by trh práce stagnoval, spíše se transformuje. – V současnosti je větším problémem nejen počet pracovních míst, ale také to, zda mají uchazeči dovednosti, které zaměstnavatelé vyžadují. V tomto kontextu představuje další riziko snížení prostředků na profesní aktivaci – z více než 3,6 miliardy CZK na přibližně 2,1 miliardy CZK, což je pokles o více než 40 % meziročně. To znamená méně nástrojů pro rekvalifikaci zaměstnanců právě ve chvíli, kdy trh práce nabírá na technologické dynamice. Jak ukazuje “Barometr českého trhu práce”, zaměstnanci mají motivaci ke zlepšování svých dovedností – až 45 % z nich chce získávat nové znalosti, pokud jim to poskytne zaměstnavatel – zdůrazňuje odborník.
I přes tyto změny si Česká republika udržuje jedno z nejnižších úrovní nezaměstnanosti v Evropské unii. Podle údajů Eurostatu činí přibližně 3,1 %, zatímco průměr v celé unii je kolem 5,8 %. Krzysztof Inglot nicméně varuje, že tato výhoda by neměla vést k nadměrnému optimismu. – V nadcházejících čtvrtletích budeme svědky prohlubování tohoto trendu. Automatizace nezpůsobí okamžitý nárůst nezaměstnanosti, ale systematicky mění její strukturu. Získají ti, kteří mají digitální a analytické dovednosti, zatímco ztrácejí ti, jejichž práce je nejvíce rutinní. Klíčovým úkolem na trhu práce tedy nebude jen to, kolik pracovních míst vznikne, ale jak rychle dokážeme přizpůsobit dovednosti zaměstnanců nové realitě – uzavírá odborník.
foto.
zpracovali /kp/


.png)











