Důlní vody, které byly dosud vnímány hlavně jako nákladný problém spojený s odčerpáváním uzavíraných provozů, se mohou stát jedním z nástrojů energetické proměny regionu.
Vody z dolů, jež byly po dlouhá léta považovány za potíž vyžadující drahé čerpání a odvádění, mohou mít v přeměně energetiky Moravskoslezského kraje zásadní význam. Odborníci upozorňují, že teplo obsažené ve vodě přitékající do důlních prostor lze využít k vytápění objektů a po vhodné úpravě také k zásobování obyvatel pitnou vodou.
Tento vodní zdroj představuje stálý a celoroční energetický potenciál, jehož teplota se nemění podle počasí. Protože bývá nižší než u klasických geotermálních zdrojů, je k získání energie nutné využít tepelná čerpadla. V řadě případů navíc situaci komplikuje vysoký obsah solí, takže voda musí projít předchozím čištěním.
K nejpokročilejším záměrům patří projekt společnosti Dalkia Polska Energia v areálu bývalého dolu Wesoła v Mysłowicích. Vzniká zde tepelné čerpadlo o výkonu 2 MW, které má po spuštění dodávat přibližně 50 tisíc GJ energie za rok. Zprovoznění je naplánováno na prosinec tohoto roku. Firma zároveň jedná o využití potenciálu nevyužívaného dolu Boże Dary v Katovicích, avšak realizaci brzdí formální překážky související s nemožností uzavřít dlouhodobou smlouvu s vlastníkem infrastruktury, kterým je Společnost restrukturalizace dolů.
Zástupci Dalkie upozorňují, že v případě uzavřených dolů je kvalita části vod velmi dobrá a po minimálním vyčištění by mohly sloužit i jako voda určená k pití. Teplota kolem 20 °C z nich zároveň dělá velmi zajímavý zdroj pro soustavy dálkového vytápění.
SRK už několik let rozvíjí spolupráci s obcemi a firmami, které mají o využití důlních vod zájem. Ročně odčerpá asi 100 milionů m³ vody, přičemž jen 3 % míří k průmyslovým odběratelům a naprostá většina je vypouštěna do povrchových toků. V současnosti spolupracuje s osmi subjekty, mezi nimiž jsou Slezské muzeum, Katovické vodárny, Vodárny Jaworzno, města Katovice a Jaworzno i společnost Tauron Ciepło. Projekty se týkají získávání tepla, využití vod pro průmyslové účely i jejich zapojení do zásobování obyvatel vodou.
Jedním z připravovaných záměrů je použití důlní vody k vytápění Slezského muzea. Z provedených analýz vyplynulo, že řešení může být ekonomicky výhodné a umožní nejen topení v budovách, ale také jejich chlazení v létě. Zařízení má vzniknout v rámci pětileté investice spojené s obnovou části muzejního areálu.
V Katovicích se současně zkoumá možnost využít teplo z čerpacích stanic Boże Dary a Wieczorek II pro městskou infrastrukturu. Voda z těchto lokalit dosahuje až 28 °C a její roční objem přesahuje 10 milionů m³. Město připravuje také výstavbu nového bazénu spolu s úpravnou vody, díky níž by důlní voda mohla posilovat městský vodovod a zároveň zajišťovat provoz sportovního zařízení.
Současně pokračuje projekt v Jaworznu, kde má na místě bývalého dolu Jan Kanty vzniknout úpravna vody využívající moderní metody, jako je ozonizace, UV lampy a reverzní osmóza. Podle investora půjde o průkopnické řešení v rámci Polska, které umožní roční výrobu až 2,4 milionu m³ kvalitní vody. – Technologie byla navržena tak, aby omezila množství odpadu i spotřebu chemických látek. V procesu bude použit ozon jako přírodní oxidant a dezinfekční prostředek. Díky vícestupňovým kontaktním kolonám s ionizovaným vzduchem bude možné získat vodu velmi vysoké kvality, odpovídající požadavkům stanoveným vyhláškou ministra zdravotnictví pro pitnou vodu – vysvětluje dr inž. Józef Natonek, předseda společnosti Wodociągi Jaworzno.
Odborníci ale zároveň upozorňují, že důlní vody nebudou vhodným řešením vždy. Většina z nich má teplotu okolo 25 °C, a proto je nutné nasazovat výkonná tepelná čerpadla, což zvyšuje investiční náklady i citlivost projektu na cenu elektřiny. Dalším problémem bývá chemické složení těchto vod, které často obsahují značné množství soli, železa, manganu a síranů. Tyto látky mohou poškozovat zařízení korozí a vyžadují nákladné systémy úpravy.
Obtížná je také poloha šachet a odvodňovacích stanic, které se často nacházejí mimo dosah stávajících teplárenských sítí. Výstavba nových přivaděčů tak může vyjít dráž než samotná technologie pro získávání tepla. U uzavřených dolů investoři navíc upozorňují na nutnost dlouhodobě zaručit stabilitu parametrů zdroje a zároveň vyřešit vlastnické vztahy k infrastruktuře i odpovědnost za její provoz a údržbu. Podle expertů musí být současně k dispozici dostatečně teplý a vydatný zdroj vody, početná skupina odběratelů v okolí, levná elektřina a možnost napojení na existující teplárenskou infrastrukturu. Tam, kde se tyto podmínky podaří naplnit, mohou se důlní vody stát atraktivním zdrojem tepla pro bývalá hornická města i důležitou součástí energetické proměny regionu.
fot. pixabay.com
oprac. /kp/


.png)



























