V Rybnicku se od začátku roku podařilo smysluplně využít více než 27 tun potravin, ze kterých vznikají jídla pro obyvatele potřebující pomoc.
V šesti sociálních kuchyních fungujících v Rybniku se od začátku letošního roku zpracovalo přes 27 tun potravin v hodnotě přibližně 270 tisíc zł. Suroviny, které by jinak skončily jako odpad, se proměňují v hotová jídla pro lidi v těžké životní situaci. Do této aktivity se mohou zapojit také obyvatelé města, kteří mají zájem stát se dobrovolníky.
Sociální kuchyně tvoří důležitou součást městských projektů, jejichž cílem je pomáhat potřebným a zároveň snižovat zbytečné vyhazování potravin. Zásoby do nich putují mimo jiné i z velkých obchodních řetězců. Z dodaných surovin se pak vaří podle toho, co je zrovna k dispozici. Často vznikají polévky doplněné masem nebo dalšími ingrediencemi, které poté končí v komunitních lednicích.
Jednou z rybnických kuchyní je „Wspólny Stół“ na Zebrzydowické ulici. Nejde jen o místo, kde se připravuje jídlo, ale také o prostor pro setkávání a utužování vztahů mezi obyvateli. Třikrát týdně se zde rozdávají teplé pokrmy. Díky tomu dostává potravina, která už nemohla být prodána, druhou šanci a zároveň pomáhá těm, kdo ji skutečně potřebují.
Rozsah problému, proti němuž podobné iniciativy bojují, je obrovský. Podle údajů projektu PROM se v Polsku každoročně vyhodí asi 4,8 milionu tun potravin. Zhruba 60 % tohoto množství připadá na domácnosti, což znamená téměř 3 miliony tun jídla vyhozeného spotřebiteli. Zbytek ztrát vzniká mimo jiné při zemědělské výrobě, zpracování, v obchodu a gastronomii.
Podle zprávy potravinových bank „Nie marnuj jedzenia 2025“ se k plýtvání jídlem přiznává 63 % Poláků, což je nárůst oproti 45 % v roce 2024. Mezi nejčastěji vyhazované potraviny patří pečivo (55 %), dále ovoce a zelenina (46 % a 44 %). Nejčastějším důvodem je překročení doby použitelnosti (57 %). Plýtvání potravinami přitom neznamená jen finanční ztrátu, ale také promarnění vody, energie a lidské práce vložené do jejich výroby.
Do činnosti sociálních kuchyní se mohou aktivně zapojit i obyvatelé Rybniku. Dobrovolníci pomáhají například s přípravou jídel a služby na směnách jsou zároveň příležitostí poznat nové lidi a přispět k fungování místní komunity. Veškerá práce je dobrovolná a bez nároku na odměnu. Zájemci se mohou obrátit na koordinátora vybrané kuchyně a domluvit si termín první směny.
Rybnik ukazuje, že omezování plýtvání potravinami může jít ruku v ruce s přímou podporou obyvatel. Suroviny, které by jinak skončily v odpadu, se mění v hotová jídla a dostávají se k lidem, pro něž mají skutečný význam.
fot. magnific.com
oprac. /kp/
