.png){kind=logo}
Dvacet pět procent Poláků si nemohlo dopřát týdenní pobyt mimo domov. Je to lepší výsledek než průměr Evropské unie, ale k nejbohatším státům nám stále chybí velký kus cesty.
Letní odpočinek zůstává pro mnoho lidí finančně nedosažitelný, i když se situace za posledních deset let zřetelně zlepšila. V roce 2025 si 27,5 % obyvatel Evropské unie starších 16 let nemohlo dovolit strávit týdenní dovolenou mimo domov. Před deseti lety byl tento podíl 35,2 %.
Z dat je ale patrné, že vývoj nebyl ve všech zemích stejný. V období 2015–2025 se podíl lidí, kteří si nemohou dovolit týdenní odpočinek, snížil ve 25 ze 30 sledovaných států. Naopak v pěti zemích se ukazatel zvýšil. Šlo o Norsko, Švédsko, Finsko, Německo a Rakousko.
Nejvýraznější nárůst zaznamenaly severské země. V Norsku vzrostl podíl lidí bez finanční možnosti vyrazit na týdenní dovolenou o 3,8 procentního bodu, ve Švédsku o 3,2 bodu a ve Finsku o 1,5 bodu. Přesto i po zhoršení patří tyto státy k těm, kde je dovolená nejdostupnější. V roce 2025 tento problém řešilo 9,1 % obyvatel Norska a 12,4 % obyvatel Švédska. V Německu činil podíl lidí, kteří si nemohou dovolit týdenní pobyt, v loňském roce přibližně 21 %, což je o 1,2 bodu více než v roce 2015. V Rakousku dosáhl ukazatel asi pětiny obyvatel a byl o 0,3 bodu vyšší než před deseti lety.
Rozdíly mezi jednotlivými evropskými zeměmi zůstávají velmi výrazné. V roce 2025 se podíl lidí, kteří si nemohou dovolit týdenní dovolenou, pohyboval od zhruba 9 % ve Švýcarsku a Norsku až po 61 % v Rumunsku. Vysoké hodnoty byly zaznamenány také v Černé Hoře (58 %), Albánii (53 %), Turecku (51 %), Severní Makedonii (48 %) a Řecku (47 %). Shodně 39 % obyvatel si nemohlo dovolit týdenní cestu také v Bulharsku a Maďarsku, zatímco v Srbsku a Itálii se tento podíl vyšplhal na 36 %.
Pod průměrem EU se ocitlo mimo jiné Polsko a Česko, kde ukazatel dosáhl 25 % a 19 %. Nejnižší hodnoty kromě Švýcarska a Norska vykázaly Lucembursko, Švédsko, Nizozemsko, Dánsko, Finsko a Slovinsko, kde si týdenní dovolenou nemohlo dovolit nejvýše 15 % obyvatel.
Z dlouhodobého pohledu je patrný jasný pokles podílu Evropanů, kteří na prázdninový výjezd nemají peníze. Přibližně před 15 lety se tento problém týkal 38,8 % obyvatel. V roce 2012 dosáhl ukazatel maxima, když činil 40,5 %. Poté začal postupně klesat a v roce 2019 se dostal na zhruba 28 %. Od té doby se drží poměrně stabilně a pohybuje se kolem 27–28 %.
Odborníci upozorňují, že jedním z klíčových faktorů rozhodujících o tom, zda si člověk může dovolenou dovolit, je výše disponibilního příjmu. – Rozdíly v počtu cest a dovolenkových výdajích odrážejí část širších hospodářských nerovností v EU – uvedl prof. C. Michael Hall z University of Canterbury. Podle prof. Lynn Minnaertové z Metropolitan State University of Denver hraje roli i celková kondice ekonomiky. Země, kde si větší část obyvatel nemůže dovolit týdenní dovolenou, obvykle vykazují nižší úroveň HDP než státy, v nichž se tento problém dotýká menší části společnosti. Možnost financovat prázdniny tedy neurčují jen osobní příjmy, ale také celková majetnost dané země.
Čtěte také:
Méně zájezdů od cestovních kanceláří. Poláci hledají jiné způsoby, jak strávit dovolenou
Roste obliba menších měst a obcí. Turisté hledají klid i úsporu
Hory před Baltem. Tak Poláci tráví srpnovou dovolenou
foto:
zprac. /kp/
