Někteří lidé kvůli cenám své cestovní plány omezují a při plánování dovolené stále častěji sahají po aplikacích a mapách.
Ticho a klid představují pro Poláky největší podobu dovolenkového luxusu – vyplývá to z nejnovějšího Barometru Providenta. Právě tyto prvky označilo za nejžádanější během dovolené 32,8 % oslovených. Na dalších příčkách skončila blízkost přírody (23,3 %) a soukromí spolu s absencí davů (22,8 %).
Průzkum ukazuje, že představa luxusu na dovolené je dnes čím dál méně spojená s prestižním ubytováním nebo nadstandardními službami. Mnohem častěji jde o možnost skutečně si odpočinout od každodenního shonu. Hotel vyššího standardu za znak luxusu považuje 16,7 % dotázaných. – Luxus se stává tím, čeho mají Poláci v běžném životě nejméně: klidu, soukromí, kontaktu s přírodou a oddechu od tlaku. Dovolená už není o spotřebě a honbě za atrakcemi, které je třeba „odškrtnout“. Stále častěji je snahou znovu získat kontrolu nad vlastním časem, energií a pozorností – vysvětluje Karolina Łuczak, tisková mluvčí Provident Polska.
Na způsob plánování dovolené výrazně dopadají i finance. 26,3 % respondentů uvádí, že zájezdy a výlety organizuje s velkým předstihem, aby lépe uhlídalo výdaje. Naproti tomu 20,1 % se rozhoduje impulzivně, přičemž bere v úvahu například počasí, náladu nebo momentální finanční možnosti. Část Poláků své plány o prázdninách omezuje – 13,8 % přiznává, že kvůli nákladům snižuje rozsah cest, a 16,4 % zvažuje úplné vzdání se dovolené. 22 % dotázaných letos nepočítá ani s jedním pobytem delším než tři dny.
Největší obavy spojené s výdaji na dovolené se týkají nečekaných situací. Nejčastěji se zmiňují náklady související se zdravotními potížemi nebo úrazy, na které upozornilo 42,2 % účastníků průzkumu. Dalšími strašáky jsou ztráta hotovosti, platební karty či telefonu (35,1 %) a také porucha auta nebo vyšší dopravní náklady (24,8 %).
Když přijde na mimořádné výdaje, většina lidí spoléhá především na vlastní finanční rezervu. 26 % by takovou situaci pokrylo z úspor a 20,8 % z pravidelného příjmu. Zároveň 21 % dotázaných nedokáže říct, jak by si s neplánovanými náklady poradili. Téměř třetina připouští, že by v případě nenadálé události sáhla po dalším finančním řešení, například po kreditní kartě nebo půjčce.
Při přípravě letních cest Poláci nejčastěji využívají mapy a navigační aplikace – ty používá 49,6 % respondentů. Oblíbené jsou také aplikace pro rezervaci ubytování, po nichž sahá 28,3 % dotázaných. Zároveň 27,6 % lidí nepoužívá při plánování dovolené žádné digitální nástroje.
Opatrnost je patrná i ve vztahu k umělé inteligenci – 49,6 % ji při zařizování dovolené vůbec nevyužívá. Z těch, kteří AI používají, jen malá část plně věří jejím doporučením (4,5 %), zatímco 26,6 % ji bere pouze jako pomocníka a informace si ověřuje i jinde. Nejčastěji se umělá inteligence používá k hledání zajímavých míst a restaurací (18,2 %) a k poznávání kultury, zvyků a kuchyně navštěvovaného regionu (18,1 %).
Pro lidi, kteří tráví léto doma, zůstává nejoblíbenější formou odpočinku relaxace v domácím prostředí – tuto možnost uvedlo 44,6 % oslovených. Mnoho Poláků volí také procházky, jízdu na kole a jiné aktivity pod širým nebem (34,8 %), grilování nebo pobyt na zahradě (29 %) a rovněž setkávání s rodinou či přáteli (28,5 %).
Způsob trávení volného času se liší podle věku. Nejmladší respondenti ve věku 18–24 let častěji volí zábavu doma, například sledování filmů a seriálů nebo hraní her. Starší lidé naopak častěji dávají přednost pohybu venku, zejména chůzi a jízdě na kole.
fot. magnific.com
oprac. /kp/


.png)























