.png){kind=logo}
Rozdíly pramení nejen z dostupných podpůrných nástrojů, ale také z odlišného pohledu na to, jakou úlohu má práce během vzdělávání sehrávat.
Ve světě postupně ustupuje model, podle něhož si mladí lidé začínají budovat pracovní zkušenosti až po dokončení školy. V řadě zemí je zaměstnání přirozenou součástí studia, zatímco v Polsku propojuje vzdělávání s výdělečnou činností jen menší část mladých. Jak si tedy polský způsob přípravy na vstup na pracovní trh stojí ve srovnání s ostatní Evropou a jaké cesty pomáhají získat první praxi?
Podle dat Eurostatu v Polsku kombinuje studium a práci 14,2 % mladých lidí. Pro srovnání v Nizozemsku jde o 74,5 %, v Dánsku o 52,6 %, v Rakousku o 46,2 % a v Německu o 45,4 %. – Dlouhá léta jsme žili v přesvědčení, že nejdřív se získá vzdělání a teprve potom praxe. Trh práce ale toto pořadí přepsal. Dnes má diplom stále svou váhu, ale čím dál častěji představuje jen jednu z položek při posuzování uchazeče. Stejně důležité je, zda měl mladý člověk možnost podílet se na různých projektech, třeba i dobrovolnicky, absolvovat stáž, jednat se zákazníky nebo poznat fungování organizace – upozorňuje Krzysztof Inglot, předseda Polského sdružení outsourcingu, odborník na pracovní trh a zakladatel Personnel Service.
Podle expertů Personnel Service mají Nizozemsko, Německo i Rakousko už léta rozvinutý systém duálního vzdělávání, v němž se výuka přirozeně propojuje s pravidelnou prací u zaměstnavatele. – Díky tomu často odcházejí absolventi ze škol s několikaletou pracovní zkušeností. Kanada klade důraz hlavně na vyvážení školy a zaměstnání. Příkladem je Quebec, kde mohou žáci podléhající školní docházce pracovat nejvýše 17 hodin týdně, aby výdělek nešel na úkor studia. Současně je práce vnímána jako důležitý prvek osobního růstu mladého člověka – vysvětlují.
Austrálie dlouhodobě podporuje rozvoj odborného vzdělávání a přípravy (VET), takže mladí získávají první praktické dovednosti ještě během studia na škole či vysoké škole. V Japonsku je zase rozšířený model arubaito, tedy brigádní práce studentů a žáků, který je tam běžnou součástí života a zároveň cennou lekcí odpovědnosti, týmové spolupráce i firemních pravidel. Jiný přístup volí Čína, kde je hlavní prioritou co nejlepší výsledek u zkoušek a na pracovní trh se lidé obvykle dostávají až po skončení školy nebo v průběhu povinných stáží.
Krzysztof Inglot zdůrazňuje, že neexistuje jediný dokonalý vzorec. – Spojuje je však společný cíl: většina vyspělých ekonomik se snaží mladé lidi postupně a systematicky připravit na vstup na trh práce. Liší se jen použité nástroje. Někde sází na duální vzdělávání, jinde na praxe a stáže, případně na omezení pracovních hodin. Smyslem je získat zkušenost, aniž by utrpěla kvalita vzdělání – říká.
V Polsku existují nástroje, které mladé motivují k prvnímu zaměstnání, například daňová úleva pro osoby do 26 let, stážové programy, univerzitní kariérní centra nebo projekty připravované ve spolupráci vysokých škol a firem. Podle odborníka však stále zůstává největší výzvou další prohlubování propojení mezi akademickým prostředím a podniky a také větší podpora získávání pracovních zkušeností už během studia. – Polsko netrpí nedostatkem nástrojů, které mladým pomáhají, i když spolupráce mezi byznysem a školami stále není dostatečně rozvinutá. Máme atraktivní daňová řešení i rozvíjející se stáže. Skutečnou výzvou je ale změna myšlení. Několikaměsíční praxe, účast na projektu nebo první pracovní odpovědnost bývají pro zaměstnavatele často stejně důležité jako samotný diplom. Čím dříve se mladý člověk setká s reálným pracovním prostředím, tím snáz se po dokončení studia zorientuje – uzavírá Krzysztof Inglot.
Čtěte také:
Diplom přestává být vstupenkou do kariéry? Trh práce sází na praxi
Absolventi odborných škol nacházejí práci rychleji a vydělávají víc
67 % mladých Poláků by chtělo proměnit svou vášeň v povolání
foto: magnific.com
zprac. /kp/
