26 % Poláků by přežilo bez příjmu maximálně tři měsíce

Projekt: Trh práce, depopulace, vzdělávání, Práce, Finance
Sdílet:
26 % Poláků by přežilo bez příjmu maximálně tři měsíce
26 % Poláků by přežilo bez příjmu maximálně tři měsíce

Platforma Gospodarcza Subregionu Zachodniego PLUSYdlaBIZNESU

Platforma Gospodarcza PLUSYdlaBIZNESU - dedykowana dla przedsiębiorców...

Mezi lidmi, kteří hodnotí svou finanční situaci jako špatnou, téměř polovina nemá žádné úspory.

Téměř každý čtvrtý Polák by po ztrátě hlavního zdroje příjmů byl schopen přežít na své úspory maximálně tři měsíce, a každý sedmý nemá žádné finanční rezervy.

Podle nejnovějšího průzkumu provedeného pro Santander Consumer Bank 26 % Poláků by po ztrátě hlavního příjmu dokázalo žít na své úspory nejdéle tři měsíce. 18 % dotázaných má úspory na období od tří do šesti měsíců, a dalších 13 % našetřilo na šestiměsíční až dvanáctiměsíční existenci bez pravidelných příjmů. Stejný podíl respondentů také uvedl, že mají úspory na více než rok. Naopak 7 % účastníků průzkumu přiznalo, že jejich rezervy by stačily na méně než měsíc. A navíc 14 % lidí tvrdí, že nemá žádné finanční úspory.

Autoři průzkumu poukazují na to, že objem úspor úzce souvisí s osobním hodnocením vlastní finanční situace. Mezi těmi, kdo ji popisují jako špatnou, téměř polovina, konkrétně 49 %, nemá žádné úspory. Pro srovnání, mezi respondenty hodnotícími svou finanční situaci jako dobrou chybí úspory jen 6 % dotázaných. Naopak téměř čtvrtina této skupiny má úspory, které by jim umožnily vyžít více než rok.

Průzkum také ukazuje, jaké obavy momentálně nejvíce trápí Poláky. Na prvním místě se umístily geopolitické události a možnost vzniku ozbrojených konfliktů, kterou zmínilo 44 % účastníků. Těsně za nimi, 43 %, se obává dalšího zdražování životních nákladů, včetně potravin a služeb.

V seznamu obav následují rostoucí ceny energií a pohonných hmot, na které poukázalo 34 % dotázaných, a náklady na zdravotní péči spolu se horšícím se zdravotním stavem, které zmínilo 32 % respondentů. Každý pátý se obává zvýšení daní, zatímco 18 % zmiňuje nestabilitu pracovního trhu. Méně rozšířené jsou obavy ohledně kybernetické bezpečnosti a krádeže dat, které vyjadřuje 15 % respondentů. Rozvoj umělé inteligence vzbuzuje obavy u 12 % účastníků, a riziko hospodářské recese a vysoké měsíční splátky úvěrů a půjček se týká 10 % dotázaných.

Výsledky průzkumu rovněž ukazují generationalní rozdíly v pohledu na hrozby. Ozbrojené konflikty jsou hlavním zdrojem obav pro 64 % seniorů, zatímco mezi lidmi ve věku 18 až 29 let se jich obává pouze 23 % dotázaných. Mladší Poláci častěji poukazují na ekonomické otázky. V této věkové skupině 39 % respondentů zmiňuje zvýšení životních nákladů a 37 % se obává vyšších daní.

foto. magnific.com
zprac. /kp/

Sdílet: