Podle platných předpisů jsou zaměstnavatelé povinni informovat uchazeče o nabízeném platu ještě před podpisem pracovní smlouvy.
Po zavedení legislativních předpisů, které plní unijní směrnici o rovnosti odměňování, budou muset zaměstnavatelé upravit používané vzory smluv a odstranit formulace, které omezují zaměstnancům možnost sdílet informace o svých platech.
Do 7. června měly členské státy Evropské unie implementovat směrnici Evropského parlamentu a Rady, jejíž cílem je zajistit rovnost platů mezi muži a ženami vykonávajícími stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Polsko zatím tento závazek úplně neplní, přestože na konci roku 2025 vstoupila v účinnost legislativa zvyšující transparentnost mezd při náboru.
Podle platných normativů musí zaměstnavatelé informovat uchazeče o výši platu před uzavřením pracovní smlouvy. Zároveň nemají během výběrového řízení možnost ptát se na platy z předchozích zaměstnání. Jak zdůrazňuje Dr. Monika Wieczorek, specialistka na pracovní právo, navzdory některým nejasnostem nové předpisy nevytvářejí povinnost zveřejňovat platové rozmezí v pracovních inzerátech. "Zaměstnavatel může tyto informace poskytnout i těsně před podpisem pracovní smlouvy, což je obyčejně komunitně vnímáno jako negativní," vysvětluje.
Podle jejích slov stávající regulace nenaplňují klíčové cíle unijní směrnice. "Jako členský stát EU jsme to nezvládli, ale nejsme v tom osamoceni. Nedávno, také 7. června, když měly být tyto předpisy implementovány v celé Evropě, uspěla se zavedením Slovenská republika. Myslím, že Evropa má s implementací této směrnice potíže," hodnotí Dr. Monika Wieczorek.
Odbornice rovněž poukazuje na mylné představy o tzv. transparentnosti mezd. Vysvětluje, že směrnice nevyžaduje kompletní zveřejnění mezd jednotlivých zaměstnanců. Jejím cílem je zajištění větší transparentnosti a rovného zacházení v oblasti odměňování. V praxi to znamená, že zaměstnavatelé budou muset zavádět platové systémy, které se opírají o neutrální a objektivní kritéria bez ohledu na pohlaví.
Po zavedení nových pravidel budou mít zaměstnanci možnost získávat informace, které jim umožní srovnat svoje platové ohodnocení s platy osob vykonávajících práci stejné nebo srovnatelné hodnoty. "To neznamená, že zaměstnavatelé budou muset zveřejňovat konkrétní výši mezd včetně seznamu platů, které ukazují, kolik vydělává kolega či kolegyně," zdůrazňuje Dr. Monika Wieczorek.
Jedním z klíčových aspektů směrnice je zákaz ustanovení bránícím zaměstnancům zveřejňovat informace o jejich platech. Taková ustanovení se často nacházejí v mnoha pracovních smlouvách. Po zavedení těchto nových předpisů budou muset zaměstnavatelé odstranit tato ustanovení ze smluvní dokumentace. Odbornice připomíná, že informace o platech jsou osobním statkem zaměstnance, a proto je to on, kdo rozhoduje o tom, jaké informace chce odhalit.
Práce na realizaci unijních předpisů stále probíhá. Na konci listopadu 2025 ministerstvo Rodiny, Práce a Sociální politiky představilo návrh zákona, jehož cílem je posílit aplikaci zásady rovného odměňování žen a mužů. Na začátku května 2026 byl návrh předložen k veřejným konzultacím. Podle tohoto návrhu by nová pravidla měla vstoupit v platnost šest měsíců po jejich publikaci.
Návrh zahrnuje zavedení struktury mezd, které umožní hodnocení situace zaměstnanců vykonávajících porovnatelnou práci. Zaměstnavatelé budou muset aplikovat minimálně čtyři klíčová kritéria pro hodnocení hodnoty práce: dovednosti, úsilí, odpovědnost a pracovní podmínky. Tato kritéria musí být uplatňována objektivně, neutrálně z hlediska pohlaví a vylučující jakékoli formy diskriminace.
fot. magnific.com
zprac. /kp/


.png)











