Češi mají méně obav z rostoucích cen. Pomáhá zvyšující se mzda

Průměrný hrubý měsíční příjem v národním hospodářství v roce 2025 dosáhl částky 8903,56 Kč, jak ukazují předběžné údaje Českého statistického úřadu. To představuje nárůst o 9,1 % v porovnání s rokem 2024, kdy byla průměrná mzda 8181,72 Kč.

Údaje však ukazují, že mzdy se stále značně liší mezi jednotlivými sektory. Nejnižší průměrnou mzdu zaznamenali v oblasti ubytování a stravování, kde činila 5990,92 Kč hrubého, zatímco nejvyšší příjmy měli pracovníci v oblasti informačních technologií a komunikace, kteří průměrně vydělávali 14 689,70 Kč hrubého měsíčně. Tyto hodnoty byly o 32,7 % nižší a o 65 % vyšší než průměr v celé ekonomice.

V minulém roce vzrostly průměrné nominální mzdy ve všech sekcích České klasifikace ekonomických činností. Nejmenší dynamiku zaznamenal sektor těžby a dobývání, kde mzdy vzrostly o 3,1 %, naopak největší nárůst byl v oblasti zdravotní péče a sociální pomoci, kde dosáhl 14 %.

Podle předběžných údajů průměrný počet zaměstnanců v národním hospodářství v roce 2025 činil 11,04 milionu pracovních míst a zůstával na obdobné úrovni jako v předchozím roce. Největší podíl v zaměstnanosti měla průmyslová výroba, která zaměstnávala 22,5 % všech pracovníků. Ve většině sektorů se počet zaměstnaných zvýšil, přičemž nejvyšší nárůst byl zaznamenán v ostatních službách (o 3 %), vzdělávání (2,1 %) a realitním trhu (2 %). Avšak pokles zaměstnanosti se týkal například těžebního průmyslu (o 3 %) a obchodu a oprav automobilů (1,6 %).

Rostoucí mzdy a stabilní situace na trhu práce se promítají i do spotřebitelského chování – podle GUS došlo v červnu ke zlepšení jak současných, tak budoucích nálad. Současný index spotřebitelské důvěry vzrostl na -9,9 z -11,3 bodu z předchozího měsíce, a ukazatel anticipace se zvýšil z -8,5 na -7,7 bodu. To znamená již třetí měsíc v řadě zlepšení v hodnocení současné situace a očekávání do budoucna.

Jak zdůraznil hlavní ekonom Konfederace průmyslu a dopravy Mariusz Zielonka, zvlášť důležité jsou změny v pohledu na inflaci. – Záznamy týkající se změn cen v uplynulých 12 měsících klesly na 47,9 z 54,3 v květnu. Je to jeden z nejnižších výsledků v historii tohoto šetření. Nižší hodnota byla zaznamenána pouze jednou, a to v dubnu 2018, kdy byla inflace opakovaně nižší než dnes. Očekávání inflace pro následujících dvanáct měsíců ještě více poklesla. V červnu se tento ukazatel snížil na 20,2 z 24,7 v květnu. To je nejnižší úroveň za poslední tři roky – podtrhává. Podle odborníka to může znamenat, že dřívější obavy z rostoucích cen ropy a napětí na Blízkém východě neměly trvalý vliv na psychologii spotřebitelů.

Šetření rovněž ukazuje, že Češi stále zůstávají obezřetní, pokud jde o větší nákupy. Navzdory dobrému hodnocení své finanční situace a přetrvávající vysoké tendenci šetřit nepozorujeme výrazný nárůst plánů na větší výdaje. Domácnosti se častěji orientují na hromadění úspor než na uskutečňování nákladných nákupů.

– Z pohledu Rady pro měnovou politiku je to další argument pro zachování dosavadního přístupu. Údaje za červen naznačují, že šok v oblasti cen energií měl přechodný charakter a nezpůsobil trvalý nárůst očekávání inflace. Pokud bude proces deeskalace na Blízkém východě pokračovat, mohl by nárůst inflace a cen výrobců, zaznamenaný v dubnu, začít postupně vymírat již v údajích za květen a červen. V takovém scénáři RPP nebude mít důvody zasahovat a bude moci i nadále sledovat situaci bez změn v parametrech měnové politiky – shrnuje Mariusz Zielonka.

foto. magnific.com
zpracoval /kp/