Horka snižují produktivitu a brzdí růst firem

Stále častější vlny horka už nejsou jen otázkou počasí. Proměňují se v důležitý faktor, který ovlivňuje chod podniků i celé ekonomiky. Vysoké teploty snižují pracovní výkon, zvyšují provozní náklady a omezují prostor firem pro investice. V nejohroženějších zemích může být do roku 2030 objem investic až o 15 % nižší než ve scénáři, který nepočítá se sílením extrémních veder.

Podle analýzy ekonomického oddělení Allianz Trade se nepříznivé dopady začínají projevovat už při překročení hranice 30 °C. Každý další stupeň může snížit produktivitu práce zhruba o 3 % hodnoty přidané na hodinu a zároveň zvýšit spotřebu energie asi o 1,2 %. Největší riziko nesou sektory, kde se ve velké míře pracuje manuálně, například stavebnictví, doprava, logistika, průmysl nebo zemědělství, stejně jako obory s vysokou energetickou náročností.

To se následně promítá do horší ziskovosti firem. – Je to poměrně zajímavé a zároveň znepokojivé, protože odhadujeme, že schopnost investovat v takových podmínkách prudce klesá. Slabší ochota firem investovat přímo souvisí s tlakem na marže, který vyvolává nižší efektivita práce i rostoucí náklady. V takové situaci podniky odkládají investiční plány stranou, přestože právě ty jsou klíčové pro přípravu na klimatické změny – vysvětluje Sławomir Bąk, výkonný ředitel pro hodnocení rizik, škod a vymáhání v Allianz Trade v Polsku.

Ve scénáři Allianz Trade, který předpokládá každoroční opakování nejsilnějších vln veder z poslední dekády, by investice v největších světových ekonomikách mohly do roku 2030 klesnout až o 15 %. Následkem toho by nejzranitelnější státy mohly vykázat pokles hrubého domácího produktu o 5–7 % oproti základní variantě. Odhadované ztráty činí přibližně 240 miliard dolarů ve Francii, 147 miliard dolarů v Itálii, 131 miliard dolarů v Německu a 120 miliard dolarů ve Španělsku. – Když porovnáme velikost německé ekonomiky s polskou, v našem případě může jít o dopad v řádu 20–50 miliard dolarů. Je to velmi hrubý odhad, ale je třeba připomenout, že polská ekonomika má poněkud jinou strukturu – větší podíl zde mají obory závislé na fyzické práci, tedy stavebnictví a doprava, takže dopad může být výrazně silnější. Navíc pokud Německo, náš největší obchodní partner, ponese významné náklady, jeho potíže se přelijí i do problémů polských podniků – zdůrazňuje Sławomir Bąk.

Část ztrát není způsobena jen samotným růstem teplot, ale i nedostatečně připravenou infrastrukturou. V Evropě má klimatizaci v průměru asi 19 % budov, zatímco ve Spojených státech je to přibližně 90 %. – Horka se stala reálným podnikatelským rizikem. Je potřeba na ně takto nahlížet a snažit se jejich dopad alespoň částečně omezovat. Existuje celá řada kroků, které by firmy měly podnikat, především investice do zateplení a modernizace budov. To si většina lidí spojuje se zimou, tedy s ochranou před únikem tepla a se snižováním účtů za energii, ale zateplení chrání i před nadměrným horkem. Mělo by to jít ruku v ruce s modernizací nebo výstavbou systémů klimatizace a chlazení, ovšem chytře, ideálně spolu s investicemi do obnovitelných zdrojů energie, aby provoz těchto systémů nevedl k příliš velkému růstu cen energií – říká Sławomir Bąk.

Vlny veder mohou zároveň přimět firmy ke změnám v organizaci práce. Do budoucna se část podniků může inspirovat jihem Evropy, kde se pracuje hlavně brzy ráno a večer, kdy jsou teploty snesitelnější. Stále důležitější je také posuzování toho, jak jsou obchodní partneři připraveni na extrémní horka a zda dokážou udržet plynulost dodávek.

Na úkor veder nesou zátěž i veřejné finance. Když hospodářská aktivita slábne, klesají daňové příjmy, zatímco výdaje na zdravotní péči, opravy infrastruktury a odstraňování následků přírodních katastrof rostou. V Evropě se navíc stále větší položkou stávají náklady na boj s lesními požáry, které každoročně zasahují stovky tisíc hektarů. Podle odborníků bude přizpůsobení podniků i infrastruktury novým klimatickým podmínkám jedním z hlavních úkolů pro ekonomiku v příštích letech.

fot. magnific.com
oprac. /kp/