60 % zaměstnanců se ani na dovolené neumí úplně odpojit od práce

Dovolená má sloužit k načerpání sil, pro řadu zaměstnanců však začátek volna neznamená skutečné odstřižení od pracovních povinností. Často za tím stojí způsob, jakým je práce ve firmě zorganizovaná. Když chybí zástup, úkoly zůstávají nedokončené a přidává se strach z nahromaděných povinností, lidé i během volna myslí na to, co je v práci čeká.

Podle Magdy Pietkiewicz, zakladatelky platformy Enpulse, bývají přípravy na dovolenou pro zaměstnance značně stresující. – Často jako firmy nejsme připraveni na to, aby si zaměstnanec vzal dovolenou, v klidu si odpočinul a vrátil se skutečně odpočatý. Zaměstnanec velmi často nechává rozdělané věci. Když odjíždí na dovolenou, pořád přemýšlí o práci, což mu neumožní vypnout, a tím pádem si neodpočine. Někteří jsou na dovolené ještě vystresovanější kvůli ne zcela předaným povinnostem nebo nedokončeným úkolům. Po návratu do práce pak mohou být paradoxně velmi vyčerpaní i po dvou či třech týdnech odpočinku u moře v krásném prostředí – vysvětluje odbornice.

Tento problém potvrzují i výsledky průzkumu z roku 2026 mezi více než 500 uživateli portálu InterviewMe. Z šetření vyplývá, že 60 % dotázaných se během dovolené nedokáže od práce zcela oprostit. Téměř polovina uvedla, že alespoň občas kontroluje služební e-maily a zprávy nebo přemýšlí o pracovních povinnostech, zatímco každý desátý respondent sleduje dění v práci během volna pravidelně. Navíc 55 % zaměstnanců alespoň někdy pociťuje stres nebo výčitky svědomí kvůli čerpání dovolené. – Nemáme takové nastavení jako třeba Skandinávci, kteří řeknou: teď jsem na dovolené, prosím nevolejte mi, všechno musí počkat. Proč to tak je? Dlouhá léta jsme byli vedeni k tomu, že dovolenou vlastně není vhodné si brát. A když se to „nepatří“, tak tím spíš nemá smysl ji prožívat naplno. Jako by nebylo správné cítit se na dovolené dobře, protože já odpočívám, zatímco ostatní pracují – upozorňuje Magda Pietkiewicz.

Pro klidný odpočinek je zásadní, aby byl zaměstnanec na svou nepřítomnost dobře připraven. – Nejprve je potřeba zajistit za něj zastupování po dobu dovolené. Musíme mít jistotu, že ten, kdo jeho úkoly převezme, dokáže správně reagovat na různé dotazy a nebude nutné zaměstnance během volna kontaktovat. Po návratu z dovolené je zase důležité umět si od této osoby převzít dokončené úkoly zpět. Teprve pak může zaměstnanec opravdu vypnout a organizace získá odpočatého člověka – radí expertka.

Výzkum InterviewMe ukazuje, že největší překážkou k úplnému odpojení od práce je obava z množství nevyřízených věcí po návratu – uvedlo ji 35 % respondentů. Pro 20 % je problémem příliš mnoho práce a stejný podíl dotázaných zmínil také pocit odpovědnosti za tým, klienty nebo rozpracované projekty. Další lidé upozornili na chybějící zastupování a tlak od nadřízených či kolegů, aby zůstávali během dovolené dostupní.

Dlouhodobé napětí může mít následky i po skončení volna. Podle Magdy Pietkiewicz může neschopnost odstřihnout se od práce způsobit, že se zaměstnanec vrátí do firmy ještě více psychicky rozladěný. V delším horizontu se to může promítnout do nižší spokojenosti v práci, slabší motivace i angažovanosti, větší únavy a vyššího rizika syndromu vyhoření.

Význam odpočinku potvrzují i data o zaměstnanecké angažovanosti. Z reportu Enpulse „Zaangażowanie 2025“ vyplývá, že 65 % pracovníků uvádělo motivaci k práci. Jde o výsledek o 1 procentní bod nižší než o rok dříve. Celková míra angažovanosti dosáhla 63 %, tedy o 3 procentní body méně než v roce 2024. Šlo o první pokles tohoto ukazatele po čtyřech letech.

Magda Pietkiewicz připomíná, že odpočatý člověk může být výkonnější, tvořivější a otevřenější novým nápadům. – Mějme na paměti, že dovolená je součástí hygieny našeho zdraví. Když odpočíváme, musíme se opravdu odpojit. Jen tak pečujeme o své zdraví, protože se uvolňuje napětí v těle i v psychice, snižuje se stres, zklidňujeme se a jsme celkově zdravější. Čím větší stres máme, tím častěji onemocníme. To má obrovský dopad i na angažovanost. Když jsme nemocní, nedokážeme se do práce zapojit, i kdybychom chtěli sebevíc – vysvětluje odbornice.

Zároveň Enpulse uvádí, že 40 % zaměstnanců se cítí přetížených úkoly nebo nedokáže jejich míru jednoznačně posoudit. 59 % respondentů je přesvědčeno, že zaměstnavatel pečuje o jejich psychickou pohodu, zatímco 41 % má opačný názor. Rovnováhu mezi prací a osobním životem deklaruje 65 % dotázaných. Data ukazují, že způsob organizace práce i přístup zaměstnavatelů k odpočinku mají vliv nejen na psychickou pohodu lidí, ale i na jejich další fungování a pracovní nasazení.

fot. magnific.com
oprac. /kp/