Umělá inteligence přichází do firem, ale chybějí lidé, kteří ji dokážou opravdu využít

Umělá inteligence se stále výrazněji zapisuje do proměn pracovního trhu i celé ekonomiky. OECD však upozorňuje, že to, jak velké přínosy z nových technologií firmy získají, bude ve značné míře záviset na schopnostech jejich zaměstnanců. Nestačí tedy pouze zavádět moderní nástroje, ale zároveň je nutné mít tým, který je umí využívat v každodenním provozu.

S rozvojem AI nabývají na významu digitální dovednosti. Jak připomíná Jakub Witczak, analytik v týmu Digitální ekonomiky Polského ekonomického institutu, pokročilé programátorské schopnosti, například strojové učení nebo propojování počítačových systémů, zůstávají stále okrajovou specializací. – Tyto dovednosti jsou sice nezbytné pro vývoj a nasazování systémů založených na umělé inteligenci v organizacích, odpovědnost za tuto oblast však může nést poměrně úzká skupina pracovníků nebo externích integrátorů. Zároveň roste význam obecné digitální gramotnosti i schopnosti pracovat s daty, analyzovat je a správně interpretovat – zdůrazňuje odborník.

Nedostatek vhodných kompetencí je zvlášť patrný u malých a středních firem. Podle dat Polského ekonomického institutu uvedlo 74,9 % zkoumaných MŚP pouze základní úroveň digitálních dovedností souvisejících se zaváděním řešení umělé inteligence. U 28,8 % podniků představoval nedostatek schopností překážku pro nasazování pokročilých digitálních technologií a 16,5 % firem přiznalo, že takové kompetence ve svých zdrojích prakticky vůbec nemá.

Daleko příznivější situace panuje ve velkých společnostech. Jako překážku technologického rozvoje označilo nedostatečné či chybějící digitální kompetence 16,3 % oslovených velkých podniků. Tyto rozdíly se promítají i do míry využívání umělé inteligence. AI používalo 7,09 % českých MŚP, což odpovídá jen 35 % průměru EU. U velkých firem činil podíl 45,81 %, tedy přibližně 83 % unijního průměru.

Podle Jakuba Witczaka je jednou z cest, jak chybějící schopnosti doplnit, investování do lidského kapitálu, především do vzdělávání zaměstnanců. – Pokud zaměstnavatelé v souvislosti s AI nabídnou pracovníkům školení, může to vést k vyššímu pocitu efektivity i ke zlepšení celkových pracovních podmínek. Takové investice však v Česku nejsou příliš rozšířené. 41,1 % dotázaných MŚP v roce 2025 neinvestovalo do lidského kapitálu a ani do dalšího roku nic podobného neplánovalo. Je to číslo podobné podílu firem, které do lidského kapitálu investovaly v předchozím roce (42,4 %), avšak o něco více, konkrétně 57,3 % MŚP, mělo tyto kroky v plánu na rok 2026 – vysvětluje analytik.

OECD zároveň upozorňuje, že zejména malé a střední podniky narážejí při financování školení na řadu překážek. Nejde ale jen o nedostatek peněz. Významnou roli sehrává i postoj vedení, které ne vždy chápe rozvoj dovedností jako investici, jež může zvýšit produktivitu firmy.

Odborníci proto zdůrazňují význam vzdělávání manažerů i vytváření platforem pro sdílení znalostí mezi vedoucími pracovníky. Takové nástroje mohou podporovat kulturu průběžného učení a zároveň pomáhat organizacím přizpůsobovat se technologickým změnám. Data PIE ale ukazují, že i tato oblast je stále slabě rozvinutá. V roce 2025 neinvestovalo 72,2 % MŚP do rozvoje řídicích procesů a organizačního kapitálu a ani do roku 2026 s takovými aktivitami nepočítalo.

Na nedostatek kompetencí upozorňuje také Světová banka. Její údaje ukazují, že pracovníci v Česku uvádějí nejvyšší neuspokojenou potřebu dalšího vzdělávání v celé EU. Ve spojení s nízkými investicemi firem do rozvoje zaměstnanců to může být problém pro budoucí konkurenceschopnost české ekonomiky. – Pokud má využívání AI přinášet skutečné výhody a vyžadovat adekvátně vyškolenou pracovní sílu, pak se právě kompetence stanou úzkým hrdlem pro fungování podniků v oblastech silně vystavených umělé inteligenci – shrnuje Jakub Witczak.

fot. magnific.com
oprac. /kp/