Generativní AI může zasáhnout více než 5 milionů pracovních míst v Polsku

Generativní umělá inteligence stále výrazněji proměňuje pracovní trh. Podle zprávy „Generativní umělá inteligence a polský pracovní trh“, kterou připravily NASK ve spolupráci s Ministerstvem digitalizace a Mezinárodní organizací práce, se dopad této technologie může dotknout přibližně 30,3 % všech pracovních míst v Polsku. V praxi to znamená více než 5,08 milionu pozic, přičemž téměř 817,5 tisíce z nich spadá do skupiny nejvíce náchylné k automatizaci.

Autoři studie upozorňují, že největší změny čekají profese založené na práci s informacemi. Zvlášť výrazně se to týká administrativních pracovníků, u nichž více než 71 % vykonává úkoly, které lze ve značné míře převzít pomocí generativní AI. Celkově zhruba 4,9 % všech zaměstnaných v Polsku pracuje v profesích zařazených do nejohroženější kategorie z hlediska transformace způsobené rozvojem umělé inteligence.

Paweł Tkaczyk, odborník na marketing a budování značek, připomíná, že podobné otřesy už pracovní trh zažil s nástupem internetu, který zásadně zlevnil přenos informací. „Firmy, jejichž byznys stál na uzavírání informací do oddělených struktur a jejich přeposílání, z trhu prakticky zmizely. Dnes nemáme telefonní seznamy, protože je nahradil internet, nemáme půjčovny kazet, protože je vytlačil Netflix. Teď umělá inteligence snižuje na nulu náklady na vytváření informací,“ vysvětluje.

Sílu umělé inteligence potvrzují i výsledky průzkumu KPMG „Sztuczna inteligencja w Polsce. Krajobraz pełen paradoksów“. Z něj vyplývá, že AI nástroje už používá 84 % Poláků. Mezi lidmi v produktivním věku je v práci využívá 71 % respondentů, zatímco všichni dotázaní studující uvádějí, že s AI pracují při vzdělávání. Tři čtvrtiny uživatelů vnímají vyšší efektivitu díky automatizaci opakujících se úkolů, zároveň však asi třetina říká, že jim přibylo povinností. Téměř polovina zaměstnanců se obává, že nedostatek dovedností v oblasti AI může oslabit jejich postavení na trhu práce.

„Jestliže jste například právník, který od klienta převezme informace a vrátí je zpět v upravené podobě, umělá inteligence vám tuto práci vezme. Napůl dobrá a napůl špatná zpráva je, že odnáší práci střední třídě i těm nejlevnějším, zatímco lepší zůstávají. Nejde tedy o to, že by vám AI sama o sobě vzala místo. Práci vám vezmou lidé, kteří využijí AI k tomu, aby váš úkol udělali rychleji a lépe než vy,“ říká Paweł Tkaczyk.

Proměňuje se také to, jaké schopnosti zaměstnavatelé vyhledávají. Ze zprávy „2026 Global AI Jobs Barometer“ společnosti PwC vyplývá, že v některých profesích umělá inteligence posiluje význam odborných znalostí a praxe, zatímco v jiných usnadňuje plnění úkolů lidem s kratší zkušeností. Profese vyžadující vysokou úroveň dovedností nyní rostou dvakrát rychleji než práce, které AI zjednodušuje, a mzdy odborníků od roku 2021 stoupaly o 42 % rychleji než v druhé skupině.

Zpráva zároveň uvádí, že v pozicích nejvíce vystavených vlivu AI se požadované dovednosti mění více než dvakrát rychleji než v profesích s nižší mírou automatizace. Do popředí se dostávají schopnosti, které technologie jen těžko nahradí, například kreativita, empatie nebo umění spolupracovat.

Výzkumy ukazují i posun v postoji veřejnosti k rozvoji umělé inteligence. Podle zprávy Future Mind „Jak AI mění každodennost Poláků? Umělá inteligence v práci a osobním životě v roce 2026“ pociťuje nyní obavy z AI zhruba třetina Poláků, zatímco před rokem tento podíl přesahoval 40 %. Zároveň přibývá lidí, kteří se na vývoj této technologie dívají s nadějí nebo k němu zaujímají neutrální postoj.

Paweł Tkaczyk zdůrazňuje, že rozmach umělé inteligence nebude znamenat jen rušení pracovních míst. „Zda AI vytvoří nová pracovní místa? Bezpochyby ano, jen zatím nejsme schopni říct která. Když mluvíme o inovacích, existují dva způsoby jejich vzniku: evoluční, tedy víme, že například vznik automobilu vytvořil profesi automechanika, a revoluční, který neumíme předem předpovědět. Vznik auta přinesl také drive-in kina nebo Walmart, což lidé zpočátku neočekávali. Totéž platí pro internet, který urychlil tok informací, ale zároveň vytvořil třeba social media manažery nebo lidi, kteří pomáhají léčit psychické potíže spojené se závislostí na FOMO,“ upozorňuje expert.

Podle jeho názoru je nejlepší přípravou na změny na trhu práce rozvoj úzce zaměřených dovedností souvisejících s využíváním umělé inteligence. „Lidé, kteří se AI opravdu do hloubky věnují, už nějakou dobu otevřeně říkají, že nestíhají. Běžný Kowalski tedy nemá sebemenší šanci. Je nutné se specializovat na používání umělé inteligence pro tvorbu obrázků, práci s daty nebo psaní textů a podobně. Obecné ‚sledování AI‘ podle mě postupně přestává dávat smysl,“ uzavírá Paweł Tkaczyk.

fot. magnific.com
oprac. /kp/