.png){kind=logo}
Růst cen v maloobchodě už několikátý měsíc po sobě zpomaluje. V červnu byly běžné nákupy v průměru o 2,7 % dražší než před rokem.
Ceny každodenních nákupů v Polsku sice dál míří vzhůru, ale tempo zdražování je čím dál mírnější. Nejnovější vydání studie „Index cen v maloobchodních prodejnách“, kterou zpracovaly UCE Research a Univerzita WSB Merito, ukazuje, že v červnu byly výrobky ze 17 nejčastěji nakupovaných kategorií v průměru o 2,7 % dražší než loni. Je to méně než v květnu, kdy se ceny zvýšily o 3,4 %, a také méně než v dubnu, kdy růst dosáhl 3,7 %.
Analýza zahrnovala jak běžné, tak akční ceny potravin, nápojů, drogerie a prostředků osobní hygieny. Dr. Marek Szymański z Univerzity WSB Merito upozorňuje, že už několik měsíců pozorované zpomalování růstu cen se podobá vývoji celkové inflace. – Je ale dobré všímat si rozdílu mezi oběma ukazateli. Index cen v maloobchodě byl v červnu 2026 o 0,2 procentního bodu vyšší než rychlý odhad inflace zveřejněný GUS. I tento odstup se však zmenšuje. Ještě před několika měsíci činil více než 1 procentní bod – vysvětluje odborník.
Dr. Agnieszka Łopatka z Univerzity WSB Merito zároveň připomíná, že oba ukazatele sledují odlišné skupiny zboží a služeb. Zpráva o cenách v obchodech se soustředí na rychloobrátkové produkty, zatímco CPI inflace zahrnuje také pohonné hmoty, energie, dopravu, oblečení nebo služby. V červnu právě poklesy cen v některých z těchto oblastí, zejména u paliv, která meziměsíčně zlevnila o 7,4 %, přispěly ke snížení celkového inflačního ukazatele. – V potravinářském segmentu působily silné dezinflační vlivy, tedy výrazné, často dvouciferné poklesy výkupních cen zemědělských komodit. Potraviny už nejsou hlavním zdrojem růstu cen. Na významu naopak nabyly kategorie, jejichž ceny závisí na nákladech práce, regulacích, daních nebo službách. Dá se tedy říct, že inflační tlak změnil svou podobu – z převážně potravinového na tlak spojený s náklady, regulací a službami – uvádí expertka.
Ještě výrazněji se zpomalilo zdražování potravin. V červnu byly potraviny v průměru o 1,9 % dražší než před rokem. Pro srovnání: v květnu činil růst 2,4 % a v dubnu 3,3 %. To znamená, že ceny potravin rostly pomaleji než průměr všech sledovaných kategorií.
Podle dr. Agnieszky Łopatky k tomu přispěly především nižší ceny zemědělských surovin, které snížily výrobní náklady potravin. K tomu se přidal i sezónní nástup domácí zeleniny a ovoce, jenž zvýšil nabídku na trhu a oslabil tlak na další zdražování. Důležitou roli hraje rovněž silná konkurence mezi obchodními řetězci. – Na trhu stále probíhá otevřená cenová válka diskontů a základní potraviny, jako jsou mouka, řepkový olej, máslo, mléko nebo maso, slouží jako nástroj marketingového boje o zákazníka. Rostoucí množství slev snižuje průměrnou částku, kterou spotřebitelé skutečně platí. Zároveň zástupci zpracovatelského sektoru upozorňují, že některé akční ceny neodpovídají reálným nákladům na suroviny, výrobu, logistiku a energie. Ukazuje to, jak silný je dnes konkurenční tlak v maloobchodu. Významným faktorem je také sezónnost – dodává.
Analytici zároveň připomínají, že v posledních měsících se objevovaly vlivy, které mohly zdražování podpořit, například geopolitické napětí nebo vývoj na surovinových trzích. Dosavadní dopad na ceny v obchodech byl ale slabší, než se čekalo. Jedním z důvodů je mimo jiné silná koruna, která držela nízko náklady na dovoz energií, surovin i části potravin.
Odborníci dodávají, že změny na světových trzích se do cen v obchodech obvykle promítají se zpožděním. – Proto červnový údaj odráží hlavně příznivé nákladové podmínky z jara, a nikoli období největšího geopolitického napětí – uzavírá dr. Agnieszka Łopatka.
foto. magnific.com
zprac. /kp/
