Návrat z dovolené bez chaosu. Firmy mohou zaměstnancům ušetřit hromadu restů

Návrat do zaměstnání po dovolené nemusí znamenat okamžitý nápor nevyřízených zpráv, přeplněný diář a nervozitu už od prvního dne. Velkou roli hraje to, jak firma umí zajistit zástup během nepřítomnosti i hladké navázání na pracovní povinnosti po návratu. Téměř polovina specialistů a manažerů přitom podniká kroky ještě před koncem volna, aby omezila množství restů, které je pak čekají.

V debatách o pracovní pohodě se často řeší hlavně délka dovolené a možnost úplně vypnout od pracovních záležitostí. Stejně důležité je ale také to, co následuje po návratu do kanceláře. První dny po absenci mohou ukázat, zda organizace dobře nastavila návaznost práce, předání agendy i stanovení priorit.

Z průzkumu „Regenerace nebo režim pohotovosti? Dovolené specialistů a manažerů v roce 2026“ společnosti HRK vyplývá, že 47 % oslovených dělá kroky, které jim mají usnadnit znovuzapojení do pracovního režimu. Nejčastěji jde o to, že si úkoly vhodně uspořádají už před odjezdem na dovolenou. Tímto způsobem postupuje 60 % dotázaných a snaží se tak po návratu minimalizovat počet záležitostí, které budou muset dohánět. Dalších 41 % respondentů pak dostává od zástupce shrnutí nejdůležitějších bodů hned v den návratu.

Podle odborníků z HRK může kvalitně připravené zastupování a přehledné rozdělení úkolů pomoci udržet plynulost rozpracovaných projektů, snížit množství zpožděných úkolů a zkrátit dobu, kterou člověk potřebuje, aby se znovu dostal do tempa. Důležité přitom není jen to, co se připraví před odjezdem, ale také jak budou naplánovány první dny po návratu.

Někteří zaměstnanci se snaží zmírnit napětí spojené s návratem tím, že jsou s prací v kontaktu i během dovolené. Téměř 31 % respondentů si na konci volna projde pracovní e-mail nebo telefon, aby zjistili, co je nového. Dalších 21 % sleduje firemní komunikaci po celé období dovolené a 8 % se ještě před jejím koncem ozývá kolegům. Tyto kroky mohou usnadnit orientaci po návratu, zároveň ale omezují skutečný odpočinek.

Podle Sylvie Kościuszko, koučky a expertky na rozvoj z HRK HR Consulting, by za hladký návrat z dovolené neměl nést odpovědnost jen samotný zaměstnanec. „Je to proces, do kterého vstupuje pracovník, manažer i samotná organizace. Důležité je správně nastavit zástupy, určit priority a jasně vymezit pravidla pro kontakt během nepřítomnosti. Firmy, které takové standardy zavedou, lidem umožňují skutečně si odpočinout a zároveň usnadňují bezproblémový návrat k pracovním úkolům,“ uvádí.

Z pohledu zaměstnavatele je způsob, jakým se řeší návrat po dovolené, také součástí řízení výkonnosti. Dobře promyšlený proces by měl zahrnovat předání agendy před odjezdem, určení klíčových úkolů pro první dny po návratu a vhodné rozvržení schůzek i naléhavých záležitostí.

Čtěte také: Dovolená jednou ročně nestačí. Organismus potřebuje pravidelný odpočinek

foto: magnific.com
zprac. /kp/