Vliv zaměstnaneckých benefitů na plánování dovolené u Poláků

Zaměstnanecké výhody se stále častěji mění z pouhého doplňku k mzdě a zlepšení životního standardu na klíčový prvek, který ovlivňuje možnost vyrazit na dovolenou. Podle výzkumu Amilon může 16,8 % Poláků vyjet na prázdniny díky benefitům od zaměstnavatelů, jako jsou příspěvky na dovolenou, turistické vouchery, slevy na letenky a ubytování nebo různé formy příspěvků jako „paření pod jabloní“. Dalších 15,1 % dotazovaných uvedlo, že tyto výhody ovlivňují délku, kvalitu nebo směr jejich odpočinku.

Jak poznamenává Ewa Godlewska, vedoucí partnerství ve Worksmile, význam turistických benefitů roste zejména kvůli měnícímu se pohledu zaměstnavatelů na pohodu svých zaměstnanců. - Zvýšila se uvědomělost, že odpočatý pracovník je angažovanější a spokojenější. Mnoho firem si toho začíná všímat: nejen, že nabízelo široké možnosti v kafeteriích, ale také aktivně investuje do rozpočtů určených konkrétně pro tuto oblast. Firmy si uvědomují, že rodinná dovolená má pro domácí finance zásadní význam, a podpora z tohoto směru je pro zaměstnance jasně hmatatelná, - dodává expertka.

Největší dopad turistických benefitů je patrný u nejmladších. Mezi osobami ve věku 18–24 let uvádí 24,1 % respondentů, že díky těmto výhodám si mohou dopřát výlet, který by jinak neuskutečnili, a dalších 20,7 % říká, že benefity zlepšují kvalitu či prodlužují jejich dovolenou. Odborníci poukazují na to, že u této věkové skupiny může i malé finanční zvýhodnění rozhodovat o možnostech výjezdu, protože mladí zaměstnanci mají obvykle omezené úspory a jsou citlivější na jednorázové náklady. Podobné tendence, přesto v různé míře, se projevují i u starších věkových skupin, včetně lidí ve věku 25-34 let a 35-44 let, kde přibližně 20,3 % a 21,7 % respondentů využívá dotace nebo vouchery, které ovlivňují jejich cestování.

Zároveň výzkum ukazuje, že přístup k turistickým benefitům není rozšířený. 19,7 % respondentů tvrdí, že tyto výhody nedostávají, přestože by je rádi využili, přičemž tento podíl je vyšší u žen (22,3 %) a osob ve věku 45-54 let (23,6 %). Celkem 37,8 % dotazovaných uvádí, že v jejich pracovním prostředí neexistují žádné turistické benefity.

Studie dále ukazuje, že benefity zaměřené na odpočinek nejsou jedinou kategorií užívanou během léta. Nejoblíbenější jsou sportovní karty, které využívá 19,7 % Poláků, následované dárkovými kartami a nákupními poukazy, které uvádí 18,6 % dotazovaných. Méně oblíbené jsou vstupenky na kulturní a zábavné akce (13,9 %) a vouchery do restaurací a kaváren (11,9 %). - Zaměstnanci hledají možnosti, které lze přizpůsobit různým formám odpočinku: rodinným výletům, krátkým cestám, aktivním dovoleným či rekreaci blízko domova. Z pohledu zaměstnavatele je zásadní nejen nabízet konkrétní výhody, ale také zajistit zaměstnancům svobodu výběru. Poslední dobou se stále více prosazují kafeteriové platformy, které umožňují spravovat benefity, rozpočty a prostředky z DFD v jednom místě a zaměstnancům poskytují snadný přístup k výhodám podlě jejich potřeb, - dodává Paweł Filutowski, prezident Motivizeru.

Způsob využívání turistických benefitů během roku se také mění. Před několika lety dominovaly především letní a sváteční období, ale dnes – jak naznačují odborníci – se zájem o tyto výhody rozkládá rovnoměrněji po celém roce.

Zároveň pouze 15 % Poláků uvedlo, že i přes dostupnost těchto benefitů je v létě nevyužívá.

fot.
zprac. /kp/