71 % Poláků se domnívá, že zaměstnavatelé neradi najímají matky s malými dětmi

Velká část populace si uvědomuje výzvy, jimž mladé matky čelí na pracovním trhu. Respondenti poukazují jak na problémy se zaměstnáním a profesním postupem, tak na přetrvávající stereotypy. Současně řada anketovaných míní, že mladé matky zneužívají svých práv na pracovišti.

45 % Poláků se domnívá, že matky pracující s dětmi mají horší postavení než bezdětní kolegové – ukazuje to analýza InterviewMe. Naopak 25 % respondentů mělo jiný názor, zatímco 30 % si nevšimlo rozdílů v zacházení s rodiči a bezdětnými pracovníky. Autoři studie upozorňují, že mateřství často formuje pohled na ženy v pracovním prostředí. Kromě pozitivních vlastností, jako je efektivní organizace práce, schopnost multitaskingu či odolnost vůči stresu, se objevují stereotypy týkající se menší dostupnosti a nižší angažovanosti v zaměstnání. Tento jev je v sociálních vědách nazýván „motherhood penalty“, tedy „trest za mateřství“. Analýzy výzkumnic Michelle Budig a Pauli England ukazují, že mateřství průměrně snižuje mzdu žen o přibližně 7 % na každé dítě. Stephen Benard a Shelley Correll navíc naznačili, že matky bývají považovány za méně schopné a méně angažované, i když mají shodné pracovní úspěchy.

Výsledky průzkumu také ukazují, že Poláci si uvědomují překážky v profesním rozvoji mladých maminek. Až 70 % respondentu se domnívá, že jejich možnosti na postup jsou nižší než u ostatních zaměstnanců, přičemž 30 % z nich uvádí, že jsou výrazně menší, a 40 % že spíše menší. Naopak pouze 26 % dotázaných má za to, že mateřství nemá vliv na možnosti povýšení, a 4 % se domnívá, že matky mohou mít dokonce větší šance kvůli dodatečným organizačním dovednostem.

Respondenti také zmínili potíže spojené se samotným procesem najímání. Podle 71 % anketovaných zaměstnavatelé neradi přijímají matky s malými dětmi, přičemž 27 % se domnívá, že firmy spíše vyhledávají jiné kandidátky, a 44 % poukazuje na obavy zaměstnavatelů ohledně dostupnosti mladých maminek. Jen 18 % účastníků průzkumu vyjádřilo, že mateřství při náboru nehraje větší roli, a 11 % tvrdí, že rozhodující jsou především dovednosti nebo že matky mají snadnější možnost zaměstnání.

Autoři studie zaznamenávají, že navzdory platným pracovním předpisům a změnám vyplývajícím z implementace evropské směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem se někteří zaměstnavatelé stále obávají přijímat ženy s malými dětmi. – Tyto změny jsou důležité a potřebné, avšak je třeba mít na paměti, že mají také své negativní stránky. Obzvláště v menších společnostech může dlouhodobá nebo častá nepřítomnost zaměstnance či nutnost přizpůsobit práci týmu představovat skutečnou operační a finanční výzvu. Důsledkem může být, že někteří zaměstnavatelé – ať už vědomě, nebo nevědomě – se zdráhají zaměstnat mladé matky či jim svěřovat důležité projekty. Bohužel, taková předpoklady nic neříkají o skutečných schopnostech nebo možnostech jednotlivce. Paradoxem je, že mnohé dovednosti rozvíjené matkami, jako je řízení času, odolnost vůči stresu, stanovení priorit či rychlé rozhodování, jsou právě ty, které firmy stále častěji hledají u lídrů – zdůrazňuje Dominika Kowalska, odbornice na kariéru společnosti InterviewMe.

Studie také zkoumala názory na využívání práv, která mladé matky mají jako zaměstnankyně. 46 % respondentů se domnívá, že matky s malými dětmi zneužívají svá práva v zaměstnání. Naopak 54 % nemá tento názor. Autoři zprávy vysvětlují, že některé situace vnímané jako výhody vyplývají přímo z pracovního zákoníku a týkají se ochrany rodičovství, včetně práv na přestávky na kojení či flexibilní uspořádání práce.

fot.
oprac. /kp/