Zpětný odběr obalů se v Polsku stal běžnou součástí nákupů a 93% lidí jej už alespoň jednou využilo. Růst zájmu je ale tak rychlý, že obchodní řetězce i výrobci technologií narážejí na limity provozu.
Za první rok fungování vrátili spotřebitelé přes 5 mld obalů. Tempo sběru dál stoupá a měsíčně už systémem projde více než 200 mln kusů. Pro obchody to znamená vyšší nároky na logistiku, častější servis automatů a také potřebu rozšiřovat síť sběrných míst.
Právě rozsah zájmu veřejnosti byl podle zástupců trhu největším překvapením. Přípravy sice počítaly s riziky v dopravě, provozu zařízení i napojení systémů, skutečný objem vracených obalů ale donutil firmy měnit organizaci práce mnohem rychleji, než čekaly. Agnieszka Koc, ředitelka pro ochranu životního prostředí a udržitelný rozvoj ve společnosti Jeronimo Martins Polska, připomíná, že na konci 2025 byl objem vratek ještě nesrovnatelně nižší než dnes. Dužným výzvou bylo zapanovat nad veľmi rychlým tempem růstu tohoto sběru a zároveň přizpůsobit všechny procesy, které se musely rychle změnit, hlavně logistické a provozní, uvedla.
Lidé se k vracení obalů vracejí pravidelně
Podle studie „Od účasti k rutině. Index adaptace Kaucja.pl 2026“ už 93% Poláků systém kauce alespoň jednou vyzkoušelo a 83% jej používá minimálně jednou za měsíc. Z těch, kteří se zapojují, 87% tvrdí, že vrací většinu nebo téměř všechny zálohované obaly. Samotný proces považuje za snadný 81% dotázaných a stejný podíl jej označuje za předvídatelný.
Praxe ale ukazuje i slabiny. Během tří měsíců narazilo 78% uživatelů alespoň jednou na přeplněné zařízení, 69% na nefunkční automat a 60% na situaci, kdy obal systém odmítl přijmout. Přesto většina zákazníků hodnotí celé řešení pozitivně.
Joanna Kasowska, ředitelka pro kvalitu a standardy řízení potravin ve skupině Żabka, uvádí, že míra vratek v síti už dosahuje asi 60%. To, co nám dnes ještě překáží, jsou některé poruchy strojů nebo nedostupnost systémů, ale na tomto prvku budeme moci pracovat během příštího roku, řekla.
Více než 65,5 tisíce míst k vrácení
Ministerstvo klimatu a životního prostředí uvádí, že v Polsku funguje více než 65,5 tis. sběrných bodů, z toho 23,5 tis. je vybaveno automaty. Právě přes ně míří 90% všech vratek. Téměř polovinu míst tvoří malé obchody, které se do systému zapojily dobrovolně.
Spotřebitelé chtějí především spolehlivější techniku a lepší dostupnost. Podle průzkumu Kaucji.pl si 48% respondentů přeje, aby automaty fungovaly plynuleji a bývaly méně často přeplněné nebo porouchané. Dalších 41% volá po větším počtu míst v blízkosti domova či práce a 34% by uvítalo kratší dobu potřebnou k odevzdání obalů.
Branže zároveň mluví o potřebě stabilnějších pravidel a lepší nákladové efektivity. Jak zdůrazňuje Joanna Kasowska, systém teprve uzavřel první rok a ukázal ochotu zákazníků i dobrou spolupráci mezi operátory a obchodem. Zároveň ale podle ní musí přijít větší stabilizace, více míst a lepší fungování strojů, aby konečný zákazník mohl systém dál rozvíjet a tím plnit požadované míry návratnosti.
Evropský cíl je na dohled, ale ne bez investic
Unijní pravidla počítají s tím, že do 2029 se má oddělený sběr jednorázových plastových lahví a kovových nápojových obalů dostat alespoň na 90%. Některé země už tento limit překonaly. Podle dat Reloop dosáhlo v roce 2024 Norsko 92%, Litva a Slovensko shodně 90% a Švédsko 88%. V Polsku činila na konci září 2026 míra vratek asi 60%; předchozí model založený na třídění komunálního odpadu umožňoval získat zpět zhruba 40% plastových lahví.
Jednou z cest, jak zrychlit odběr, jsou automaty na větší objem obalů. Takzvané multifeed systémy dovolují vysypat celý pytel najednou, místo vkládání lahví a plechovek po kusech. V Polsku jsou zatím vzácné, zájem o ně ale roste.
Konrad Robak, ředitel Tomra Collection Polska, upozorňuje, že na vyspělejších trzích pomáhají s velkým objemem vratek právě zařízení s vyšší průchodností. Jako příklad uvádí Švédsko, kde první automat Pantamera Express pro jednorázové vysypání pytle s plechovkami a PET lahvemi spustili v 2015. Dnes podobné stroje fungují ve sběrných centrech po celé zemi a postupně se objevují i v obchodech. Jsme trh, který se vydal trochu jiným směrem než ostatní. Začali jsme především volně stojícími stroji. Na jiných zálohových trzích je podíl volně stojících automatů oproti strojům zabudovaným do stěny, kde se vše odehrává vzadu a zákazník vidí jen vhoz nebo čelo zařízení, výrazně jiný. Tam je těch druhých strojů mnohem víc. Fungují prostě lépe a jsou efektivnější v provozu, i když jsou o něco dražší, vysvětluje.
Co bude systém potřebovat dál
Fungování systému nestojí jen na počtu automatů. Důležitý je také svoz obalů, výměna dat i vyúčtování mezi jednotlivými účastníky. Zástupci obchodů proto mluví o nutnosti lepší koordinace mezi operátory, prodejnami a dalšími zapojenými subjekty. Joanna Kasowska upozorňuje i na absenci společné platformy, kde by se dalo koordinovaně ladit opatření ke zvyšování efektivity a snižování nákladů. Podstatné jsou podle ní také pravidla značení, způsob rozúčtování obalů a formy vrácení kaucí, tedy třeba poukázky, účtenky nebo převod na kartu.
Ministerstvo klimatu chystá úpravy, které mají systém zpřehlednit a zjednodušit. Jedním z návrhů je prodloužit platnost poukázek vydávaných automaty z 30 na 90 dní. Resort zároveň počítá s tím, že kaucí budou nově zatíženy i jednorázové skleněné lahve na alkohol do 300 ml, známé jako małpki.
Ne všichni v oboru ale chtějí další rozšiřování uspěchat. Agnieszka Koc zdůrazňuje, že příští rok má být věnován optimalizaci logistických i provozních procesů. Podle ní by nyní neměly přijít žádné prudké změny ani další typy zálohovaných obalů, dokud nebude současné řešení dobře fungovat a nebude vyvážené z hlediska provozu i nákladů.
Váš region vždy po ruce.
Aplikace Śląsk.online — zprávy, události a zajímavá místa vždy po ruce.
Nainstalovat aplikaci

.png)

.png)

















