Ve čtvrtek prošel ve Sněmu zákon, který má lidem pracujícím v uměleckých profesích pomoci udržet kontinuitu pojištění a přístup k dávkám. Pro mnoho tvůrců to znamená jednodušší odvody pojistného, zejména tehdy, když zakázky přicházejí nepravidelně.
Pravidla přijatá Sněmem mají především ulevit těm umělcům, kteří žijí od projektu k projektu a nedosahují vysokých, stálých příjmů. Ve čtvrtečním hlasování zákon o sociálním zabezpečení osob vykonávajících umělecké povolání podpořilo 232 poslanců, 197 bylo proti a 4 se zdrželi hlasování.
V praxi má být nejdůležitější příspěvek na pojistné. Stát jej má směrovat k těm osobám, jejichž průměrný měsíční příjem za poslední tři roky nepřekročil 125 procent minimální mzdy, tedy zhruba 68 tisíc zł ročně hrubého. Podle odhadů podpora zasáhne asi 21 tisíc osob.
Koho se pomoc týká a koho ne
Ministryně kultury a národního dědictví Marta Cienkowska ve Sněmu zdůraznila, že kolem návrhu vzniklo mnoho nedorozumění. Jak říkala, podpora není určena „pro celebrity. Ne pro hvězdy. Ne pro umělce, kteří vydělávají gigantické peníze“. O přiznání příspěvku má rozhodovat příjem, nikoli známost.
Do výpočtů se mají započítávat veškeré příjmy, včetně příjmů z autorských práv. Důležité je také to, že ze systému jsou vyloučeni podnikatelé. Provozování podnikatelské činnosti znamená ztrátu statusu umělce a k jeho ztrátě dochází také po jejím zahájení.
Podmínkou zůstává doložené tvůrčí působení a prokázání, že tvorba tvoří podstatnou část profesní činnosti. Jak Cienkowska upozornila, nestačí se sám označit za umělce.
Jak má příspěvek fungovat
Prostředky nepůjdou přímo do rukou tvůrců. Příspěvek bude bezhotovostní a automatický a ZUS jej má zaznamenávat na účtech pojištěnců. Mechanismus má doplňovat pojistné na sociální a zdravotní pojištění na úroveň počítanou z minimální mzdy, ale jen v těch měsících, kdy vlastní příjmy nestačí.
Cienkowska také říkala, že nejde o žádné další důchodové privilegium. „To není žádný dodatečný důchod. To je nanejvýš cesta k minimálnímu důchodu“ — vysvětlovala. Pokud se příjem umělce zvýší, příspěvek má klesat nebo úplně zmizet.
Nárok na podporu bude přiznáván na dobu až 12 měsíců. Příjmy potvrdí Krajová daňová správa a v ostatním rozsahu umělec podá prohlášení pod hrozbou trestní odpovědnosti. Proti rozhodnutí ZUS bude možné odvolat se k soudu práce a sociálního zabezpečení.
Rozhodnutí, stanoviska a odvolací cesta
V systému je počítáno s Posuzovací komisí čítající 145 osob, aby zastupovala všechny oblasti tvorby. 120 členů mají navrhnout organizace umělců, 10 organizace kolektivní správy a po 5 ministr kultury, ministr příslušný pro sociální zabezpečení a předseda ZUS.
Podněty má analyzovat tříčlenný tým. Sama komise nebude vydávat rozhodnutí, ale pouze stanovisko. Status umělce přizná ředitel Centra uměleckého vzdělávání a práce a proti tomuto rozhodnutí je možné podat odvolání k ministru kultury a dále žalobu ke správnímu soudu. O příspěvku rozhoduje ZUS.
Kolik systém bude stát a odkud přijdou peníze
V prvním plném roce fungování, tedy v roce 2027, má celý systém stát asi 375 milionů zł. Z této částky pohltí 252 milionů zł příspěvky na pojistné, 101 milionů zł nemocenské dávky a další plnění a 21 milionů zł provoz systému ve všech institucích. Administrativní náklady mají tvořit necelých 6 procent celku a ve čtvrtém roce fungování systému něco přes 2 procenta.
Financování má pocházet ze státního rozpočtu, nikoli z pojistného ostatních pojištěnců ani z Fondu sociálního pojištění. Jak vyplývá z předpokladů, pojistné fondy a NFZ mají dokonce získat nové příjmy. Zákon stanoví limit výdajů na léta 2027–2036 a také korekční mechanismus.
Po třech letech je naplánována evaluace, která má mimo jiné prověřit, zda někdo neopouští zaměstnání na dobu neurčitou nebo činnost jen proto, aby vstoupil do systému. Pro umělce, zejména pro ty s nižšími příjmy, má být nejdůležitější jednoduchý efekt: větší jistota, že přestávky mezi zakázkami jim nepřeruší pojištění a neodstřihnou je od lékaře ani od důchodové kontinuity.


.png)










.png)


















