Oprava bez účtenky se může obrátit v problém. Vláda chystá nová pravidla pro služby v domácnostech

Při malování, pokládání panelů nebo opravě instalací stále častěji může padnout nejen otázka na termín, ale i na doklad o prodeji. Resort financí totiž oznamuje kroky, které mají ztížit vyúčtování renovačních služeb beze stopy v papírech a v praxi zasáhnou jak dodavatele, tak zákazníky.

Co se může změnit při objednávání řemeslníka?

Ministerstvo financí informuje, že probíhají práce na řešeních omezujících šedou ekonomiku ve stavebnictví. Ve hře jsou mimo jiné nová pravidla pro vystavování faktur a účtenek u části služeb, větší využití informací ze stavebního deníku, a také analýza bezhotovostních plateb a firemních účtů. Jak resort zdůrazňuje, zvažuje se odklon od kritéria hodnoty či statusu nabyvatele.

Souběžně pracovní skupina působící v rámci Mezirezortního týmu pro potírání šedé ekonomiky analyzuje také způsob monitorování zaměstnanosti, finančních toků a spolupráci KAS s orgány stavebního dozoru. V plánu jsou i vzdělávací aktivity, protože cílem má být nejen kontrola, ale také omezení tolerance k vyúčtování „na ruku“.

Rozsah jevu: doklad nedostává téměř každý třetí zákazník

Z reportu UCE Research a Fachurra.pl vyplývá, že 32,6% spotřebitelů využívajících služeb řemeslníků nejčastěji platí bez jakéhokoli dokladu. Do průzkumu byly zahrnuty renovační a dokončovací party, truhláři, instalatéři, elektrikáři a tzv. zlaté ručičky. Účtenku nebo fakturu uvedlo 26,9% z více než tisícovky dotázaných a celkem dostává jakýkoli doklad 58,7% zákazníků. Zároveň 17,7% osob nedostalo nic, ačkoli se předtím s dodavatelem otázka dokladu nedomlouvala.

Přibližně v polovině případů zákazník nedostává doklad potvrzující transakci – hodnotí dr Grzegorz Poniatowski, Partner Syntesia Policy & Economics, vedoucí výzkumu mezery na DPH v zemích EU, realizovaného na objednávku Evropské komise. Zároveň upozorňuje, že to automaticky neznamená polovinu trhu v šedé ekonomice. Podle něj, za předpokladu, že problém nejvíce dopadá na služby pro domácnosti, lze orientačně mluvit o šedé ekonomice odpovídající zhruba jedné čtvrtině obratu celého renovačně-stavebního odvětví.

Stavebnictví vysoko v neoficiálních statistikách

Resort financí uvádí, že vychází z dat GUS, a podle těchto měření je stavební odvětví druhé největší v Polsku co do rozsahu šedé ekonomiky. Podíl této sekce na celém stavebnictví v roce 2024 činil 1,5% HDP.

GUS také uvádí, že se v šedé ekonomice nejčastěji objevovaly stavební a instalační opravy a renovace. Jak vysvětluje Krzysztof Jedlak, mluvčí předsedy GUS, vykonávalo je 18,7% osob přiznávajících se k nelegálně vykonávané práci. Dalších 5,6% deklarovalo nelegálně vykonávanou práci ve stavebních a instalačních službách. Celkem to dává 24,3% osob zabývajících se široce chápanou renovacně-stavebně-instalační činností.

GUS přitom zdůrazňuje, že podíl tzv. nepozorované ekonomiky na HDP klesá. V letech 2021-2024 činil postupně 12,5%, 11,3%, 10,2% a 9,9%, přičemž sekce stavebnictví odpovídala za 2,3%, 1,9%, 1,4% a 1,5% HDP. Podle mluvčího mají stále největší podíl v nepozorované ekonomice subjekty provozující obchodní činnost, stavebnictví a obsluhu trhu s nemovitostmi.

Proč může být „bez účtenky“ rizikové i pro zákazníka

Marek Zieliński, bývalý ředitel Úřadu finanční kontroly ve Vratislavi, upozorňuje, že tak velký podíl vyúčtování bez dokladu je varovným signálem, i když ne důkazem nezákonnosti každé transakce. Nejvíc ho znepokojuje společenské přijetí hesla „levněji bez účtenky“. V případě sporu může mít problém zákazník prokázat rozsah prací, cenu, zaplacení nebo odpovědnost za vady.

Prof. dr hab. Witold Modzelewski, předseda Institutu daňových studií a bývalý náměstek ministra financí, naopak zdůrazňuje, že rekonstrukce bytu není příjmem fyzické osoby, ale nákladem jejího života. Upozorňuje, že u služeb souvisejících s obytnými nemovitostmi stát zdaňuje výdaje potřebné pro každodenní fungování, a zároveň nepodporuje vystavování dokladů a ztěžuje situaci těm, kdo účtenky vystavují.

Ve hře jsou miliardy zlotých

Autoři reportu odhadli také možný finanční rozsah jevu. V centrálním scénáři bylo přijato, že potenciálně neodhalený obrat tvoří zhruba 12% trhu, jehož pracovní základna činí 54,6 mld. zł. To vede k částce asi 6,6 mld. zł ročně.

Nejde o výši nezaplacených daní ani o ztrátu státního rozpočtu – zdůrazňuje Paweł Szumlański z Fachurra.pl. Dodává, že model zohledňuje pouze část plateb bez dokladu jako skrytý příjem, a část prací objednávaných zákazníky má nižší hodnotu než celé transakce.

UCE Research také uvádí, že při jiných předpokladech možný rozsah činí zhruba 5,9-8,4 mld. zł potenciálně neodhaleného obratu ročně. Dr Grzegorz Poniatowski zase upozorňuje, že pokud by měla být část této částky zatížena osmi procentní sazbou DPH, výpadek příjmů z DPH by v krajním scénáři mohl dosáhnout asi 4 mld. zł. Jak dodává prof. dr hab. Witold Modzelewski, při větším podílu fakturace by roční příjmy mohly být vyšší o více než 5 mld. zł, protože by působil i navazující efekt na straně nákupů a odpočtů.