.png){kind=logo}
Za první polovinu 2026 lékaři vystavili pracujícím Polákům asi 4,7 tisíce potvrzení s kódem C. Přesto odborníci upozorňují, že z těchto čísel nelze vyvozovat skutečný rozsah potíží s alkoholem mezi zaměstnanými.
Na trhu práce se počet absencí označených kódem C mírně snížil, ale podle expertů jde spíš o administrativní ukazatel než o přímý obraz problému. V první polovině 2026 bylo podle údajů ZUS vystaveno okolo 4,7 tisíce takových potvrzení, tedy o 5,7 % méně než ve stejném období loňského roku.
Číslo, které neříká vše
Michał Pajdak, akademický lektor spojený s platformou ePsycholodzy.pl, upozorňuje, že rozdíl mezi roky není statisticky významný. Při několika tisících případů se podobná změna může podle něj vejít do běžné meziroční kolísavosti. Zároveň připomíná, že kód C se používá jen tehdy, když je pracovní neschopnost přímo spojena s nadužitím alkoholu.
Podle něj mají tato potvrzení i finanční dopad. ZUS totiž u prvních dnů pracovní neschopnosti způsobené alkoholem snižuje základ pro výpočet nemocenské o 25 %, což může některé pacienty vést k tomu, aby se v praxi snažili o jiné diagnózy, pokud je to možné. Právě proto podle Pajdaka samotný počet těchto neschopenek systematicky podhodnocuje skutečný rozsah potíží.
Stejně opatrně se k datům staví také Magdalena Sołkowicz z Polskiego Towarzystwa Gospodarczego. Do výsledku mohou promlouvat změny v konzumaci alkoholu, úpravy spotřební daně, situace na trhu práce, počet zaměstnaných lidí i to, že část pracovníků nechce mít neschopenku s kódem C vůbec. Z čísel ZUS proto nelze vyčíst, že by se problém mezi ekonomicky aktivními lidmi jednoznačně zmenšoval.
Přes 46 tisíc dní mimo práci
Potvrzení s kódem C znamenala také téměř 46 tisíc dní pracovní neschopnosti. To je o 8,9 % méně než před rokem, kdy tento údaj dosáhl 50,4 tisíce dní. Psycholog Michał Murgrabia soudí, že pokles může souviset i s menším podílem velmi dlouhých případů, ale do výsledků se promítá také způsob léčby, dokumentování neschopnosti a ochota pacientů čerpat neschopenku.
V celkové bilanci jde o zanedbatelný podíl. V roce 2025 strávili polští zaměstnanci kvůli nemoci doma celkem 290,5 milionu dní, což po přepočtu na poloviny roku znamená zhruba 145 milionů dní v první polovině roku. Dny spojené s kódem C tak tvořily asi 0,03 % všech nemocenských absencí. Na jednotlivé firmy ale může mít takový problém výrazně větší dopad.
Murgrabia upozorňuje, že náklady nekončí samotnou absencí. Nadužívání alkoholu může dříve způsobit horší soustředění, nižší výkon, chyby, konflikty, nehody i vyšší zátěž pro kolegy.
Kdo a jak dlouho chyběl
Nejvíce potvrzení dostali lidé ve věku 40–44 let, a to 839, což představovalo 17,9 % všech případů. Hned za nimi následovala věková skupina 45–49 let s 725 potvrzeními a skupina 35–39 let se 723. U obou činil podíl 15,5 %. Na opačném konci statistiky byli lidé do 19 let, kterých bylo 25, a senioři ve věku nejméně 65 let s 44 neschopenkami. Strukturu ale ovlivňuje i počet lidí v jednotlivých věkových skupinách na trhu práce a jejich účast v nemocenském pojištění.
Podle délky absence převládaly krátké případy. Zhruba 1,7 tisíce neschopenek trvalo jeden až pět dní, tedy 37 % všech potvrzení. Dalších asi 1,3 tisíce připadalo na 11 až 20 dní, což odpovídalo 28 %. Přibližně 1,2 tisíce případů se pohybovalo v rozmezí 6 až 10 dní. Neschopenky na 21–30 dní tvořily 7 % a ty nad 30 dní zůstaly menšinou.
Michał Murgrabia k tomu dodává, že kód C vypovídá jen o konkrétní příčině neschopnosti pracovat, nikoli o tom, zda je člověk závislý nebo jak dlouho problém trvá. Delší a opakované absence však mohou podle něj ukazovat na vážnější potíže, které už vyžadují léčbu nebo delší rekonvalescenci.
Muži převažují, regionálně vede Mazovsko
V celém souboru převažovali muži. V první polovině 2026 jim bylo vystaveno asi 3,6 tisíce potvrzení s kódem C, tedy 76,7 % všech případů. Na ženy připadlo kolem 1,1 tisíce, což znamenalo 23,3 %. Loni byl podíl mužů 77,4 % a žen 22,6 %.
Rozdíly jsou patrné i mezi kraji. Nejvíce potvrzení vzniklo v województvu mazowieckém, konkrétně 668. Ve wielkopolském jich bylo 536 a ve śląském 517. Naopak nejnižší čísla vykázaly województwa lubuskie a opolské, shodně po 135, a podlaské s 150 potvrzeními.
.png){kind=logo}
