Nová platforma má pomoci firmám najít pracovníky mimo EU

Instituce Evropské unie se rozhodly vytvořit platformu nazvanou unijní talentová základna (EU Talent Pool), což je digitální nástroj určený k propojení zaměstnavatelů z členských států s uchazeči o práci z třetích zemí, kteří mají zájem pracovat v Evropě. Tato platforma má za cíl naplnit pracovní místa v sektorech, kde je značný nedostatek pracovníků. Názory mezi polskými europoslanci se však liší. Někteří vidí v tomto systému příležitost k řešení problémů na trhu práce, jiní se obávají, že by to mohlo znamenat další cesty k migraci do EU.

Schválení platformy se uskutečnilo v březnu, kdy poslanci Evropského parlamentu podpořili její vznik, a 30. března Rada EU potvrdila nařízení, které tento mechanismus zavádí. Komise Evropské unie nese odpovědnost za přípravu a spuštění systému. Podle plánů by platforma měla začít fungovat nejpozději v roce 2027. Její užívání by mělo být dobrovolné a pro zaměstnavatele i uchazeče o zaměstnání bez poplatků.

Zastánci projektu tvrdí, že unijní talentová základna umožní firmám v členských státech hledat odborníky mimo EU ve chvílích, kdy na evropském trhu nenaleznou vhodné pracovníky. "Talentová základna je dobrovolný mechanismus. Je zaměřena na zaměstnavatele v jednotlivých členských státech, aby mohli řízeným způsobem, a to i pod dohledem jednotlivých států, žádat o specialisty z třetích zemí, které potřebují pro svoji činnost. Mohou o ně požádat, pokud na evropském trhu nenaleznou kandidáty s potřebnými dovednostmi a znalostmi v řadách těch, kteří už v EU nebo v daném členském státě jsou," upozorňuje Krzysztof Hetman, polský europoslanec z Polského strany lidové.

Naopak kritici tohoto řešení varují, že by mechanismus mohl zvýšit úroveň migrace do Evropy. "Ráda bych upozornila, že úroveň vzdělání v jednotlivých profesích v třetích zemích se liší od té v Evropské unii. A také je důležité, že standardy pro získávání kvalifikací jsou zcela odlišné. Je třeba bedlivě sledovat, zda se neprojeví, jak upozorňují kritici této iniciativy, že se jedná o legální cestu migrace do Evropské unie," říká Jadwiga Wiśniewska, poslankyně Evropského parlamentu za Právo a spravedlnost.

Odvětvové organizace poukazují na rostoucí nedostatek pracovních sil. Mezinárodní unie silniční dopravy odhaduje, že v EU je nedostatek přibližně 500 tisíc profesionálních řidičů, a tento deficit se v dalších letech může zvyšovat zejména kvůli stárnutí pracovní síly a nedostatku přílivu nových uchazečů o tuto profesi. Řidiči jsou zařazeni mezi desítky profesí, které jsou považovány za nedostatkové v EU. Na seznamu jsou také např. stavební inženýři, mechanici, elektrikáři, zedníci, programátoři, lékaři, zdravotní sestry, pomocný personál ve zdravotnictví a pracovníci v gastronomii.

Podle návrhu platformy budou členské státy povinny zajistit, aby byli zaměstnavatelé a subjekty zprostředkující nábor legálně registrováni a dodržovali předpisy o spravedlivém zaměstnávání, vhodných pracovních podmínkách, nediskriminaci a ochraně před zneužíváním a obchodováním s lidmi. Ti, kteří získají pracovní nabídku prostřednictvím systému, však dál budou muset projít národními migračními procedurami a získat příslušná povolení k pobytu a práci. Účastnické země však mohou tyto postupy urychlit.

Data ukazují, že problém nedostatku pracovních sil je v některých zemích EU výrazný. Podle Eurostatu zůstalo ve čtvrtém čtvrtletí 2025 neobsazených 2 % pracovních míst v celé Unii, a ve eurozóně to bylo 2,2 %. Nejvyšší míra volných pracovních míst byla zaznamenána v Nizozemsku (3,9 %) a Belgii (3,5 %), zatímco Polsko se nacházelo mezi zeměmi s nejnižší úrovní volných pracovních míst (0,7 %). Zároveň v lednu 2026 činila míra nezaměstnanosti v EU 5,8 %, což představovalo více než 12 milionů lidí bez práce.

V diskusi o novém mechanismu se také objevuje argument, že by se členské státy měly více soustředit na aktivaci nezaměstnaných již žijících v EU. Na druhou stranu zastánci této iniciativy poukazují, že evropská ekonomika potřebuje jak vysoce kvalifikované specialisty, tak pracovníky v profesích, kde je nedostatek pracovních sil trvalý.

Evropská komise uvádí, že na konci roku 2024 tvořilo přibližně 21 % všech platných povolení k pobytu v EU zaměstnání. Nejvíce bylo uděleno z důvodů rodinných (33 %). V dubnu 2025 pracovalo na unijním trhu s pracovním místem přibližně 12,5 milionů občanů třetích zemí, což představovalo přibližně 6 % všech zaměstnaných osob ve věku od 20 do 64 let.

foto.
zpracoval /kp/