Zachrání migranti vylidňující se obce? Přesouvají se tam, kde je práce

Podle nejnovějších experimentálních dat polského Ústředního statistického úřadu, vycházejících z analýzy takzvaných „stop života“, tedy činností zaznamenaných alespoň ve dvou administrativních registrech, žilo na konci roku 2025 v Polsku 38,8 milionu lidí. Meziroční nárůst počtu obyvatel byl téměř výhradně důsledkem přílivu cizinců, jejichž počet se zvýšil o 215 tisíc na 2,3 milionu. Z této skupiny tvořili občané Ukrajiny 73 %.

Z údajů je patrné, že migranti se usazují hlavně ve velkých regionálních centrech a v jejich zázemí, zatímco oblasti nejvíce postižené úbytkem obyvatel obcházejí. V obcích, které během posledních dvou desetiletí přišly o více než pětinu populace, představují cizinci v průměru necelá 2 % obyvatelstva, kdežto v jednotkách s populačním růstem je tento podíl více než dvojnásobný.

Agata Mróz, poradkyně v týmu analýz sociálních procesů Polského ekonomického institutu, vysvětluje, že toto rozmístění souvisí především s pracovním trhem. Lidé přicházející za prací volí místa, kde je větší šance na zaměstnání, zatímco regiony, které nejrychleji ztrácejí obyvatele, často nabízejí slabší hospodářské možnosti. „Potvrdily to i dřívější analýzy přílivu válečných uprchlíků z Ukrajiny do Polska, které zpracovával IRWiR PAN. V prostorovém rozložení je vidět také vyšší podíl cizinců na západě země, což souvisí s existencí ukrajinské diaspory budované po desetiletí. Tam, kde už migrantská komunita existuje, jsou pro další příchozí nižší náklady i rizika migrace,“ zdůrazňuje odbornice.

Autorka analýzy zároveň upozorňuje, že promyšlená místní politika může migrační směry ovlivnit. Jako příklad uvádí finskou obec Närpiö, která od konce 80. let 20. století systematicky láká migranty, aby zajistila pracovní síly pro místní zahradnictví a udržela rozvoj regionu. Díky tomu se podařilo zastavit dlouhodobý pokles počtu obyvatel a obec dnes zaznamenává mírný růst populace. „Tento příklad ukazuje, že za příznivých podmínek se může vědomě vedená migrační politika stát součástí strategie řízeného, chytrého zmenšování, pokud obec včas rozpozná svou ekonomickou výhodu a vytvoří podmínky pro trvalé usazení nových obyvatel,“ uvádí Agata Mróz.

Podobné příklady najdeme i v Polsku. Podle expertky PIE existují mezi obcemi ztrácejícími obyvatele i takové, které přitahují cizince díky specializované ekonomice. Jedním z nich je Międzyrzec Podlaski v Lublinském vojvodství, kde i přes pokles počtu obyvatel zhruba o 12 % tvoří cizinci 11 % populace. O atraktivitě této obce rozhodují zejména velké průmyslové podniky a poloha na důležité dopravní trase.

Jiný model se objevuje v turistických střediscích, kde je migrace spojena především se sezónní potřebou pracovníků. „Międzyzdroje mají i přes úbytek obyvatel o 8,5 % za posledních dvacet let až 20 % cizinců. Podobný obraz vidíme v Dziwnowě, Mielnu nebo na Helu, který patří mezi sedm nejrychleji se vylidňujících obcí v Polsku,“ uvádí analytička. Dodává však, že taková migrace sice pomáhá místní ekonomice, ale nemusí znamenat trvalé zlepšení demografické situace. „Sezonní pracovníci pokrývají aktuální potřeby trhu práce, ale z podstaty věci si méně často spojují svou budoucnost s místem výkonu práce. Na rozdíl od stabilního modelu ani dobře navržená migrační politika nenahradí to, co rozhodlo o úspěchu Närpiö: přilákání rodin, vytvoření podmínek pro trvalé usazení a jejich začlenění do místní komunity,“ vysvětluje.

Podle Agaty Mróz závěry analýzy GUS ukazují, že samotná přítomnost cizinců není univerzálním lékem na depopulaci. „Migrace se totiž nerozprostírá podle mapy vylidňování, ale podle mapy hospodářských příležitostí. Může však podporovat místní rozvoj tam, kde existuje jasná ekonomická specializace a dlouhodobá strategie přitahování i začleňování nových obyvatel. Bez těchto základů se snaha zmírnit úbytek obyvatel pouze prostřednictvím migrace s největší pravděpodobností nepromění v trvalý efekt,“ uzavírá expertka PIE.

foto: magnific.com
zprac. /kp/