Zahraniční pracovní síla přispěla k růstu polské ekonomiky až o 416 miliard Kč

Cizinci hrají stále důležitější roli na polském pracovním trhu a výrazně přispívají k ekonomickému rozvoji. Podle zprávy „Migrace v Polsku“ zpracované Deloitte ve spolupráci s Institutem veřejných záležitostí a výzkumnou agenturou Ipsos, jejich přítomnost mohla zvýšit HDP Polska v roce 2025 v rozmezí 200–416 miliard Kč. Autoři zprávy upozorňují, že v určitých sektorech je podíl zahraničních pracovníků natolik významný, že by fungování těchto odvětví bez jejich pomoci bylo značně ztíženo.

Počet Poláků připojených k důchodovému a invalidnímu pojištění v ZUS neustále klesá. V roce 2023 se snížil o 75 tisíc, v následujícím roce o 59 tisíc a během prvních tří kvartálů roku 2025 o téměř 90 tisíc. Nicméně celkový počet pojištěných zůstává stabilní díky rostoucímu počtu cizinců pracujících v Polsku. Z údajů uvedených ve studii vyplývá, že podíl imigrantů mezi pracovníky vzrostl z 6,3 % v roce 2023 na 7,4 % o rok později. Tento nárůst byl především způsoben vyšším počtem pobytových povolení vydaných ukrajinským občanům.

Autoři zprávy zdůrazňují, že cizinci významně vyplňují prázdná místa na trhu práce v mladších věkových kategoriích. Podle dat ZUS na konci září 2025 bylo 56 % zaměstnaných cizinců mladších 40 let. Mezi Poláky tento podíl byl výrazně nižší, pouze 41 %. Zároveň cizinci méně často spadají do kategorie pracovníků starších 55 let (9 % oproti 19 % Poláků). – To je z fiskálního hlediska výhodné, protože mladí pracovníci platí daně a nepotřebují již investice do vzdělání či vysokého školství, ale zatím nevznikají pro státní rozpočet vysoké náklady na zdravotní péči a důchody – uvedli autoři.

Největší podíl cizinců na trhu práce byl zaznamenán v administrativních a podpůrných službách, které zahrnují např. úklidové služby, ochranu, recepční služby, call centra a činnosti pracovních agentur. Na konci roku 2024 tvořili cizinci 25 % ze všech zaměstnanců v této oblasti. V pohostinství a gastronomii měli podíl 16 %, v dopravě a logistice 14 %, ve stavebnictví 11 %, a v sektorech médií, IT a telekomunikací 10 %. Naopak nejméně zaměstnaných cizinců bylo ve zdravotnictví a sociálních službách (2 %) a ve školství (1 %).

Nejvyšší zastoupení cizinců na pracovním trhu bylo zaznamenáno v západních regionech země. Nejvyšší čísla byla ve vojvodství Lubusz (10 %), stejně jako v Dolnoslezském, Západopomořanském, Pomořanském a Velkopolském (po 6 %). Naopak nejnižší podíl zahraničních pracovníků byl v Podkarpatském, Štětínském, Lublinském, Kujavsko-pomořanském a Varmijsko-mazurském (po 2 %). V městech s krajskými úřady byl nejvyšší podíl cizinců v práci v Dolním Slezsku (16 %), Gorzowě Wielkopolskim (14 %) a Szczecinu (14 %), naopak nižší procenta byla v Radomi (4 %), Toruni (5 %) a Kielcích (4 %). – Relativně nízké podíly v Lublinu, Białymstoku a Rzeszowě naznačují, že zde mohou hrát roli také geopolitické faktory, kdy se ukrajinští občané snaží usazovat co nejdále od potenciálního nebezpečí ze strany Ruska – vysvětlují autoři.

V počtu zaměstnaných cizinců nejvíce vynikalo Mazowiecké vojvodství, kde pracovalo přibližně 210 tisíc cizinců. Vysoké hodnoty byly zaznamenány také v Dolnoslezském (123 tisíc) a Velkopolském (113 tisíc) vojvodství. Nejnižší počty cizinců byly naopak ve Štětínském (9 tisíc), Varmijsko-mazurském (14 tisíc) a Podkarpatském (14 tisíc) vojvodství.

Autoři zprávy dodávají, že přesné určení vlivu migrantů na polskou ekonomiku je obtížné, nicméně podle odhadovaných scénářů lze jejich přínos k růstu HDP odhadovat v rozmezí 5,4 až 10,7 %. – Cizinci mají silný pozitivní dopad na polskou ekonomiku. Předpokládáme-li, že ekonomika je nyní přizpůsobena existující struktuře migrantů, odhadujeme, že přispěli k HDP v roce 2025 částkou zhruba 200 až 416 miliard Kč – uvádějí odborníci.

foto.
zpracoval /kp/