Špatný šéf žene lidi z práce. Problém je častější, než firmy přiznávají

Osmnáctý říjen, kdy se připomíná Den šéfa, letos znovu otevírá nepříjemnou otázku: jak moc kvalita vedení ovlivňuje fungování týmů. Data z průzkumu InterviewMe mezi 621 zaměstnanci v Polsku naznačují, že velmi výrazně. Zatímco 71 % dotázaných označuje špatné řízení za běžný jev, 32 % kvůli chování nadřízeného z práce odešlo.

Nejčastější potíže v týmech

Respondenti nejčastěji popisovali favorizování vybraných lidí, které uvedlo 48 % z nich. Téměř stejně často, konkrétně v 46 % případů, se objevilo nerovné rozdělování úkolů a zátěže. Dalších 44 % narazilo na situaci, kdy se zadání měnilo až v průběhu plnění práce.

Problémy ale nekončí u organizace práce. Mikromanagement zmínilo 36 % účastníků, atmosféru neustálého spěchu a krize 35 %. Třetina dotázaných se setkala s vynecháváním z týmové komunikace nebo s nepřátelským prostředím. Stejný podíl uvedl i to, že si nadřízení přisvojovali zásluhy týmu, a 30 % si myslí, že jejich šéf nemá pro vedení dostatečné kompetence.

• 48 %: favorizování vybraných zaměstnanců
• 46 %: nerovné rozdělování práce
• 44 %: změna očekávání během plnění úkolů
• 36 %: mikromanagement
• 35 %: tlak na neustálé tempo a krizový režim

Podle Dominiky Kowalské, expertky kariéry InterviewMe, je znepokojivé hlavně to, že 24 % lidí zažilo psychický tlak nebo zastrašování ze strany nadřízeného a 10 % narazilo na nevhodné osobní chování, například dvojsmyslné poznámky či nechtěný flirt. Upozorňuje také, že i jednorázový incident je v pracovních vztazích příliš mnoho a hranice musí být jasné, protože mají přímý dopad na pocit bezpečí i komfort při práci.

Dopady se neprojevují jen na náladě v kanceláři

Špatné vedení se podle průzkumu nepromítá jen do atmosféry v týmu, ale i do výkonu firem. Nejčastěji zmiňovaným důsledkem bylo vyhoření a vyčerpání, které označilo 49 % respondentů. Těsně za ním se umístila vysoká fluktuace zaměstnanců s 48 % a pokles pracovního nasazení s 47 %.

Co třetí člověk mluvil také o nízké důvěře v týmu, kterou uvedlo 31 % dotázaných, a o konfliktech či napětí mezi kolegy, jež zmínilo 30 %. Zhoršení duševního zdraví uvedlo 24 % respondentů. Méně často se objevovalo zhoršení výsledků a neplnění obchodních cílů, a to v 16 % odpovědí, a zpomalení profesního rozvoje zaměstnanců, které uvedlo 10 %.

Tato čísla ukazují, že styl řízení má širší dopad, než se může na první pohled zdát. Přetížení, ztráta motivace i konflikty ztěžují spolupráci a odchody lidí navíc zvyšují nároky na nábor i zaučení nových kolegů.

Od výpovědi po dlouhé váhání

Vztah se šéfem výrazně zasahuje i do rozhodování o změně práce. Celkem 62 % účastníků průzkumu připustilo, že kvůli chování nadřízeného odchod z firmy zvažovalo. Z nich 32 % skutečně podalo výpověď a dalších 30 % tento krok vážně promýšlelo. Naopak 25 % sice nebylo spokojeno, ale odchod neřešilo, a 13 % uvedlo, že nikdy nespojovalo změnu práce s chováním šéfa.

Pro zaměstnavatele je to jasný signál, že problémy v řízení lidí mohou být jedním z hlavních důvodů odchodů, a to i tehdy, když jinak firma nabízí odpovídající podmínky. O zaměstnance se tak často nevede boj jen přes peníze nebo náplň práce, ale přes kvalitu každodenního vedení.

Kde vzniká chyba v řízení lidí

Autoři zprávy upozorňují, že potíže mohou začínat už při obsazování vedoucích pozic. V některých organizacích se totiž lidé stávají manažery hlavně proto, že dosahují dobrých výsledků jako specialisté, ne proto, že umějí vést tým. Odbornost ale sama o sobě nezaručuje schopnost delegovat, řešit spory nebo budovat vztahy.

Význam má také to, zda firmy svým vedoucím poskytují školení, jasně vyhodnocují jejich práci a umožňují podřízeným bezpečně upozornit na problém. Pokud je kultura nastavená především na výkon a způsob jeho dosažení se neřeší, nevhodné chování se snadno přehlíží. Právě tím se mohou prohlubovat konflikty, únava i ochota lidí odejít.

Čtěte také: Pieniądze to nie wszystko. Czego pracownicy oczekują od swoich pracodawców?