Jak se bude cestovat v roce 2027: kratší pobyty, volnost a návrat k přírodě

Cestování podle vlastních pravidel získává navrch

Hilton ve zprávě „The Great Rebalance: How Travelers Are Expecting to Reset and Recalibrate in 2027“ popisuje posun, který má v příštích letech ovlivnit podobu turistiky. Analýza vychází mimo jiné z průzkumu Morning Consult mezi 14 744 lidmi ze 14 zemí, kteří plánují cestovat v příštích 12 měsících.

Podle autorů se lidé stále méně řídí představou jedné „správné“ dovolené. Místo toho si chtějí výlet sestavit podle vlastních potřeb, času i energie. Právě tuto změnu zdůrazňuje i Chris Nassetta, prezident a generální ředitel Hiltonu, podle něhož je čím dál důležitější organizovat cestování na vlastních podmínkách.

Více krátkých cest, méně dlouhých odjezdů

Jedním z nejvýraznějších trendů mají být kratší pobyty. 21% respondentů uvedlo, že v roce 2027 bude častěji volit právě tento typ cestování. Mezi pracujícími lidmi, kteří plánují více kratších výjezdů, se 25% z nich odvolává na to, že se tak lépe přizpůsobí pracovnímu rozvrhu. Dalších 29% oceňuje větší spontánnost.

Krátký výlet navíc nemusí být jen o odpočinku. Lidé ho stále častěji stavějí kolem jednoho zážitku: koncertu, sportovní události, restaurace nebo náročné pěší trasy. Více než polovina dotázaných říká, že je baví plánovat cestu právě kolem jedné konkrétní věci. 31% pak chce jezdit častěji, aby zvládlo navštívit více míst.

Volnější program místo tlaku na dokonalost

Raport ukazuje i rostoucí únavu z očekávání, že každá dovolená musí být bezchybná. 54% lidí cítí alespoň určitý tlak, aby jejich prázdniny odpovídaly představám rodiny, skupiny nebo sociálních sítí. Do rozhodování navíc vstupují i populární doporučení a představa, kam „se prostě musí“ jet.

Někteří proto dávají přednost otevřenějšímu programu. 28% respondentů preferuje prostor pro improvizaci, zatímco 18% chce mít cestu rozplánovanou do detailu. Stejně tak roste chuť zkoušet jiné formy pobytu: část cestujících kombinuje vlastní aktivity se setkáváním s lidmi, mění zaběhnuté návyky nebo zkouší nové věci. V příštím roce plánuje samostatnou cestu 41% dotázaných, aniž by to automaticky znamenalo úplné cestování bez společnosti.

Výlet jako prostor pro nové dovednosti

Další silný motiv souvisí s osobním rozvojem. Cesta už nemá být jen pauza od práce, ale i příležitost naučit se něco nového, posunout vlastní zájmy nebo si odnést návyk, který vydrží i po návratu.

42% oslovených přiznává, že během cestování objevilo novou vášeň nebo zájem. Téměř každý čtvrtý by si z výjezdu rád přivezl také zdravější zvyk, který by pokračoval doma. Do této skupiny patří i takzvané skillcations, tedy pobyty spojené s učením: může jít o jazykové kurzy, kulinářské workshopy, umělecké lekce nebo poznávání tradičních řemesel.

Vývoj ale nemusí mít jen podobu konkrétní dovednosti. Pro mnoho lidí je důležitý už samotný pocit smyslu a perspektivy. Podle zprávy 76% respondentů tvrdí, že už jen vyhlídka na cestu jim dává cíl, ke kterému se mohou upnout.

Příroda jako součást odpočinku

Odpočinek ve spojení s přírodou je další oblastí, která nabývá na významu. 76% lidí říká, že cestování jim umožňuje regeneraci, jakou v běžném životě jen těžko hledají. Současně 65% aktivně vyhledává zážitky, které pomáhají zklidnit mysl.

Klíčovou roli hraje pobyt venku. 79% respondentů považuje čerstvý vzduch a čas strávený venku za důležitou součást odpočinku a 54% uvádí, že na cestách tráví v přírodě víc času než doma. Nejde přitom jen o pasivní ležení. Mezi oblíbené formy patří pěší túry, pozorování divokých zvířat, poznávání krajiny nebo pohyb na čerstvém vzduchu. Více než čtvrtina dotázaných navíc přiznává, že pro ně zkušenost s přírodou a divokou krajinou byla proměňující nebo rozvíjející.

Technologie pomáhá, lidé ale stále rozhodují

Do plánování výletů stále víc vstupuje i umělá inteligence. Umí zrychlit hledání informací a uspořádat návrhy, ale důvěra v ni má své hranice. 63% respondentů jí v souvislosti s cestováním věří, u zaměstnanců hotelů je to 70%.

Opatrnost přichází ve chvíli, kdy má AI vytvářet konkrétní doporučení. Jen 22% lidí by jí svěřilo plán cesty podle vlastních zájmů, 20% výběr restaurace nebo baru a 18% hledání méně známých místních atrakcí. Významné zůstávají i lidské reference: polovina dotázaných důvěřuje spíše názoru člověka se statusem v programu věrnosti než doporučení od někoho bez něj.

Výsledky tak ukazují jednoduchý paradox: technologie může cestování zjednodušit, ale při rozhodování pořád vítězí osobní zkušenost a důvěryhodné doporučení.