.png){kind=logo}
Vlna veder, lesní požáry, bouře i cyklony se stále častěji stávají rozhodujícím hlediskem při volbě cíle i termínu cesty.
Mezinárodní cestovní ruch dál posiluje, avšak do rozhodování cestujících stále výrazněji vstupují otázky bezpečnosti, klimatických změn a geopolitického vývoje. Z nejnovější zprávy OECD „Tourism Trends and Policies 2026“ vyplývá, že turistické destinace se budou muset lépe připravit na fungování v prostředí nejistoty a pružněji reagovat na měnící se očekávání návštěvníků.
Podle odhadů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj navštívilo v roce 2025 země OECD 847 milionů zahraničních turistů, což znamená meziroční nárůst o 3,4 % a zároveň nejvyšší výsledek v historii. Autoři reportu zároveň upozorňují, že turistický růst není rovnoměrný a jednotlivé státy vykazují velmi rozdílné výsledky.
Nejvýraznější příliv zahraničních návštěvníků zaznamenaly v minulém roce Finsko (o 16,6 %), Japonsko (15,8 %), Korea (15,7 %) a Norsko (12,5 %). Japonsko i Korea navíc navázaly na silné zotavení z roku 2024, kdy jejich návštěvnost vzrostla o 48,4 % a 47,1 %, mimo jiné díky rozšíření leteckých spojů a příznivým směnným kurzům.
Jiný obrázek nabídla Kanada, Německo, Irsko a Spojené státy, kde počet zahraničních turistů klesl – konkrétně o 0,6 %, 0,8 %, 2,8 % a 5,5 % – a stále se nevrátil na úroveň před pandemií COVID-19. Zvlášť prudký propad zaznamenal také Izrael (70,8 %), kde pokračující konflikty na Blízkém východě výrazně omezily příjezdový turismus.
Zpráva uvádí, že geopolitické napětí ovlivňuje bezpečnost cestování, náklady na dopravu i samotná rozhodnutí turistů. Vzrůstající obavy vedou část cestovatelů k volbě bližších a známějších destinací, ke zkracování pobytů nebo k upřednostňování úspornějších forem dovolené. Proměna preferencí už nutí aerolinky, cestovní kanceláře i organizátory zájezdů přizpůsobovat nabídku pro nadcházející roky. „To znamená, že je třeba poučit se z pandemie a konfliktu na Blízkém východě, posílit krizovou připravenost a lépe řídit cestovní ruch i návštěvnost tak, aby odvětví přinášelo dlouhodobý užitek,“ zdůrazňuje generální tajemník OECD Mathias Cormann.
Rostoucí váhu mají také dopady klimatické změny. Vlny veder, lesní požáry, bouře či cyklony se stávají důležitým faktorem při výběru destinace i načasování cesty. OECD upozorňuje, že správcové turistických oblastí by měli zapracovat hodnocení rizik, rozvíjet systémy včasného varování a připravovat postupy pro zvládání krizových situací.
V řadě zemí už fungují nástroje, které bezpečnost návštěvníků podporují. Patří mezi ně mobilní aplikace rozesílající upozornění na nebezpečné počasí, například japonská „Safety Tips“, rakouská „AT-Alert“, chorvatská aplikace 112 nebo celoevropský systém MeteoAlarm. Zpráva také zdůrazňuje potřebu investic do infrastruktury odolné vůči extrémnímu počasí i do řešení využívajících přírodní prostředí. Příkladem je program v Madridu, kde jsou muzea propagována jako klimatizovaná útočiště během vln veder.
Autoři studie současně zdůrazňují, že nabývá na významu odpovědné řízení turismu. Podle nich by rozvoj sektoru měl přinášet užitek místním komunitám a návštěvnický provoz by měl být rozptýlen na širší území a lépe propojen s regionální rozvojovou politikou. V praxi to může znamenat větší podporu místních podnikatelů, rozvoj komunitně založeného cestovního ruchu a motivaci turistů, aby více využívali služby přímo v daném místě.
Zpráva také předpokládá, že stále více oblíbených destinací sáhne po nástrojích ke zmírnění přetížení turismem. Mezi možná opatření patří turistické daně, limity počtu návštěvníků, rezervační systémy pro vstup v konkrétních časech nebo propagace méně známých lokalit a cestování mimo hlavní sezonu. OECD soudí, že podobné kroky mají napomoci udržet rovnováhu mezi růstem turistiky, kvalitou života obyvatel a ochranou životního prostředí.
fot. magnific.com
oprac. /kp/
