Ne každý příjem znamená povinnost platit daň

Blíží se termín pro roční vyúčtování daně z příjmu. I když se český daňový systém zakládá na principu všeobecného zdanění, zahrnuje spoustu výjimek, slev a osvobození, které ve skutečnosti umožňují udržet většinu nebo dokonce veškeré získané prostředky.

Finanční situace domácností v České republice se v posledních letech významně mění. Podle dat Českého statistického úřadu v roce 2024 průměrný měsíční disponibilní příjem na osobu dosáhl 3 167 Kč, což za rok činí kolem 38 000 Kč. To představuje nárůst o více než 18 % ve srovnání s předchozím rokem. Nicméně, s rostoucími příjmy rostou i výdaje. Ve stejném období průměrné měsíční výdaje činily 1 878 Kč na osobu, což je téměř o 15 % více než rok předtím.

Nárůst příjmů ovlivňuje také výši placených daní. Podle zprávy PITax průměrná daň z příjmů v roce 2025 činila okolo 5 000 Kč, což je téměř o 1 500 Kč více než v roce 2023. I přesto nemusí každý daňový poplatník skutečně odevzdávat část svých příjmů státu. V minulém roce nezaplatil daň z příjmů každý třetí Čech. To vyplývá z platných předpisů, které v mnoha případech umožňují osvobození od zdanění nebo použití zvýhodněných pravidel pro vyúčtování.

Jak upozorňuje Magda Dąbrowska, předsedkyně skupiny Progres, v veřejné debatě se často zjednodušuje otázka daní, akin zjednodušením přesvědčení, že každý příjem musí být zdaněn. – Ve skutečnosti systém obsahuje mnoho situací, kdy tomu tak není – ať už kvůli nízkým příjmům, charakteru příspěvku nebo specifičtější legislativě. Tím pádem část příjmů může být zcela osvobozena od zdanění nebo zúčtována za zvýhodněných podmínek, což znamená, že nám zůstává více prostředků v peněženkách – dodává.

Jedním z klíčových faktorů, který ovlivňuje výši daně, je nezdanitelná částka. V roce 2026 činí 30 000 Kč. To znamená, že osoby, které se vyúčtovávají podle obecných pravidel a podávají formulář PIT-36 nebo PIT-37, nebudou platit daň, pokud jejich roční příjem nepřesáhne tuto částku. Příjmy mohou pocházet z různých zdrojů, včetně zaměstnání, dohod o pracovní činnosti či drobné neregistrované činnosti. Nezdanitelná částka se však nevztahuje na příjmy zdaněné sazbou daně z příjmů, paušální daní nebo příjmů z kapitálových investic a prodeje nemovitosti, které jsou vykazovány na jiných daňových formulářích. Jak připomíná Magda Dąbrowska, i v případě, že daň ke splatnosti činí nulové částky, povinnost podat daňové přiznání zůstává v platnosti.

Existuje také široká skupina příjmů, které nejsou podrobeny zdanění. To se týká například sociálních dávek, jako jsou podpory, rodinné a výchovné příspěvky, včetně programu 800+, nebo prostředky vyplácené v rámci Rodinného kapitálu. Vzhledem k jejich charakteru je nemusíte uvádět ve daňovém přiznání.

Daň se rovněž nemusí v některých případech uplatnit u soukromých transakcí. Prodej věcí, jako jsou automobily, elektronika nebo nábytek, není zdanitelný, pokud k němu dojde po uplynutí šesti měsíců od konce měsíce jejich pořízení. U nemovitostí platí delší doba – prodej je osvobozen od daně, pokud nastane po pěti letech od konce roku, v němž bylo zakoupeno nebo postaveno.

Mezi příjmy, které není potřeba vykazovat v ročním zúčtování, patří také ty, z nichž je daň automaticky odváděna plátcem, například úroky z bankovních vkladů nebo spořicích účtů. Podobná osvobození se vztahují na určité zaměstnanecké příspěvky, jako jsou diety za služební cesty, příspěvky na bezpečnost a hygienu při práci, a také na některé příspěvky financované ze sociálního fondu zaměstnavatele. Zvýhodnění se také týká vybraných stipendií, jednorázových dávek, odměn nebo náhrad, pokud splňují podmínky předem vymezené v legislativě.

Povinnost platit daň se také nemusí projevovat při drobných internetových výdělcích. Příjmy generované online mohou mít různé formy, od prodeje na internetu a poskytování služeb na dálku, jako je korektura textů, grafika či poradenství, po affiliate marketing a prodej digitálních produktů, jako jsou kurzy nebo e-knihy. V mnoha případech je možné tuto činnost vykonávat bez registrace podnikání, v rámci takzvané neregistrované činnosti. Jedná se o zjednodušenou formu podnikání, která nevyžaduje zápis do obchodního rejstříku ani placení pojistného, a daňové vyrovnání se provádí jednou ročně.

Toto řešení však má svá omezení. Neregistrovaná činnost nezahrnuje profese vyžadující licenci a nemůže být vykonávána osobami, které podnikaly v posledních pěti letech. Klíčový je také limit příjmů. Měsíční příjmy nesmí překročit 75 % z minimální mzdy. V roce 2025 to představuje částku 3 499,50 Kč. Překročení tohoto limitu vyžaduje registraci podnikání do sedmi dnů. Magda Dąbrowska upozorňuje, že internetová činnost podléhá stejným daňovým pravidlům jako jakýkoli jiný způsob obživy. – Zde je zásadní důležitý nejen prostředek, ale také charakter, rozsah a opakovanost dosažených příjmů. Neregistrovaná činnost je sice pohodlným způsobem, jak si vydělat, ale vyžaduje velkou disciplínu – sledování limitů a správné roční vyúčtování. I drobné chyby mohou mít za následek povinnost registrovat podnikání zpětně nebo doplatit daň – zdůrazňuje.

fot.
zpracoval /kp/