Takřka polovina matek uvádí, že se setkala s nerovným zacházením na pracovišti.
Podle průzkumu uskutečněného Polským ekonomickým institutem, mnoho žen v Polsku čelí na pracovním trhu nerovnému zacházení na základě pohlaví. Až 20 % zaměstnankyň zažilo v pracovní společnosti diskriminaci, a 38 % se cítilo nespravedlivě zacházeno. Na druhou stranu 47 % dotázaných žen uvedlo, že takové zkušenosti neměly.
Většina zaměstnankyň však má názor, že tento problém je systematický. Zjistilo se, že 66 % žen považuje situaci na pracovním trhu za nespravedlivou vůči ženám, pokud jde o zaměstnání, mzdu či možnost postupu. Jen 14 % respondentek mělo opačný názor, podle kterého jsou ženy a muži na pracovním trhu zacházeni stejným způsobem. Malá část, přibližně 4 %, míní, že systémová diskriminace může postihovat spíše muže. U mužských respondentů se nejčastěji vyskytoval názor, že obě pohlaví jsou na trhu práce traktována stejně – toto zmínilo 35 % z nich. Naopak 24 % respondentů soudilo, že ženy jsou poškozovány v systémovém měřítku, zatímco 16 % se domnívalo, že to mohou být muži, kdo je nespravedlivě zacházen.]
Průzkum také ukázal, že pocit nespravedlnosti v pracovním prostředí je silnější mezi ženami, které mají děti. V této skupině 47 % respondentek přiznalo, že se setkalo s nerovným zacházením, zatímco 37 % matek uvedlo, že takové situace nenastaly.
Různé názory panují také ohledně odměňování. Jak ženy (66 %), tak muži (75 %) většinou věří, že lidé na podobných pracovních pozicích mají podobnou mzdu. Nicméně 33 % dotázaných žen má dojem, že muži na stejných pozicích skutečně vydělávají více. U mužů tuto názor sdílelo 21 % respondentů.
Ženy častěji uvádějí, že za rozdíly v odměňování mohou být kulturní předsudky a stereotypy týkající se genderových rolí. Mezi ženami, které věří, že muži v jejich firmách mají vyšší platy, 43 % uvedlo právě tento důvod. U mužů se stejným názorem tento pohled potvrdilo 21 % dotázaných. Na druhou stranu muži zpravidla zdůvodňovali rozdíly v platech jinými faktory, jako jsou pracovní výkon nebo povaha úkolů a projektů, které dostávají k realizaci.
Navzdory těmto rozdílům v názorech většina respondentů hodnotí svou mzdu jako spravedlivě stanovenou. V hodnocení na škále od 0 do 10, 60 % mužů a 55 % žen udělilo známku nad 5. Podobné poměry se týkají úrovně spokojenosti se mzdou – tuto spokojenost vyjadřuje 61 % mužů a 57 % žen.
Autoři výzkumu upozorňují, že nerovnosti na pracovním trhu mohou mít jak nepřímou, tak strukturalizovanou povahu, což znamená, že nejsou vždy jednoznačně vnímány jako osobní zkušenost s diskriminací. Také naznačují, že vnímání nerovností může být omezeno nedostatkem informací o platech v organizacích. Podle odborníků, větší transparentnost ohledně platů v důsledku regulací EU může v budoucnu změnit způsob, jakým zaměstnanci posuzují svou situaci a případný rozsah nerovností na pracovišti.
foto: freepik.com
zprac. /kp/


.png)











