Příliš mnoho regulací komplikuje podnikání v Polsku

Komplexní daňový systém a množství regulací patří mezi nejčastěji zmiňované překážky podnikání v Polsku. Zároveň zůstávají daně jedním z nejvýznamnějších zdrojů příjmů státního rozpočtu. Podle zprávy „Stát versus podnikatel“ téměř polovina Poláků věří, že stát více podporuje zahraniční společnosti než firmy s polským kapitálem. Navíc 64 % dotázaných uvádí, že největší úlevou pro podnikatele by bylo zjednodušení daňového systému.

Jak podotýká Andrzej Sadowski, prezident Centra Adama Smitha, Polsko je podle svých daňových předpisů jedním z nejsložitějších států v rámci OECD a v Evropské unii se nachází téměř na posledním místě, pokud jde o ekonomickou svobodu. „To znamená, že i v EU, která je často označována za přeregulované místo, jsme lídry v komplikovaných a nadbytečných předpisech. Proto je nutné urychlit plánované změny v roce 2026 a zásadně snížit jak počet regulací, tak zjednodušit daňový systém,“ dodává.

Na problém s nadměrným množstvím regulací poukazují také analýzy legislativy v Polsku. Zpráva Grant Thornton „Barometr práva 2025“ ukazuje, že mezi lety 1989 a 2016 se počet stran nových právních předpisů téměř každoročně zvyšoval, přičemž v roce 2016 dosáhl rekordu, kdy bylo přijato více než 35 tisíc stran nových regulací. V následujících letech sice tempo vytváření právních norem dočasně pokleslo, ale později se opět zvýšilo. Množství legislativních změn dělá sledování všech nových předpisů obtížným jak pro podnikatele, tak pro občany. Podle Grant Thornton by osoba chtějící sledovat všechny změny v právu musela v roce 2024 přečíst přes 14 tisíc stran nových právních norem.

Komplexnost daňového systému se také odráží v mezinárodních žebříčcích. V žebříčku International Tax Competitiveness Index 2025 vypracovaném Tax Foundation se Polsko umístilo na 35. místě z 38 zemí OECD. To ukazuje pokles oproti předchozímu roku a naznačuje, že konkurenceschopnost polského daňového systému je nižší než v většině vyspělých ekonomik.

„Nejlepším způsobem, jak zjednodušit, není žádný další digitální systém, ale radikální snížení počtu daňových regulací. V jiných zemích EU vyžadují stejné směrnice, například o DPH, mnohem méně předpisů než v Polsku. Můžeme se inspirovat příklady z dalších evropských států, které mají v rámci EU mnohem lepší a funkční řešení než my,“ zdůrazňuje Andrzej Sadowski.

Na nedostatek soudržnosti v legislativním procesu poukazují také zástupci samosprávy a podnikatelského sektoru. „Chybí mi konzistence v polském právním rámci. Velmi často jsou legislativní iniciativy prováděny ad hoc, což vede k tomu, že je potřeba řešit problém, a je učiněno několik náhodných kroků. Bohužel není zde žádná ucelená strategie, která by zavedla v Polsku jednoduché, transparentní a spravedlivé daně. Apeluji z pohledu podnikatelů, aby daňové a akcyzové zákony byly jednoduché a srozumitelné,“ uvedl Dariusz Kacprzak, prezident Mazovské samosprávné komunity.

Jedním z klíčových prvků fiskálního systému zůstává akcyza, což je nepřímá daň zahrnující mimo jiné paliva, alkohol a tabákové výrobky. Podle údajů Ministerstva financí dosáhnou příjmy státního rozpočtu z akcyzy v roce 2025 přibližně 92,5 miliardy zl, tedy o více než 2 miliardy zl více než předchozí rok. Výše této daně ovlivňuje nejen úroveň příjmů státu, ale také ceny mnoha produktů a chování spotřebitelů. Někteří odborníci se domnívají, že by bylo možné zúžit seznam produktů podléhajících akcyze a zjednodušit samotný systém. Upozorňují, že příliš vysoké daňové sazby mohou podněcovat rozvoj šedé ekonomiky, neboť spotřebitelé začínají vyhledávat levnější alternativy mimo oficiální hospodářský cyklus.

Ve veřejné debatě se také vynořuje otázka zdanění mezinárodních technologických koncernů. Mnoho zemí EU a v rámci iniciativ OECD připravuje řešení, která mají zajistit spravedlivější zdanění globálních digitálních firem, které působí na mnoha trzích zároveň. V Polsku však téměř polovina respondentů v průzkumu „Stát versus podnikatel“ věří, že stát více nahrává zahraničním firmám než polským podnikům. Krzysztof Kwiatkowski, senátor (KO) a bývalý předseda Nejvyššího kontrolního úřadu, upozorňuje na to, že u nových regulací týkajících se technologického sektoru je výzvou nejen jejich přijetí, ale i dokončení legislativního procesu a podpis zákona prezidentem.

Podmínky zdanění a regulací také ovlivňují investiční rozhodnutí firem. Podle zprávy Polského ekonomického institutu zůstává investiční sazba v Polsku nižší než průměr v EU. V roce 2024 dosáhla 16,9 % HDP, zatímco průměr zemí EU dosáhl úrovně 21,2 %.

V reakci na uvedené výzvy byly v posledních měsících zahájeny práce na balíčcích deregulace, které mají omezit některé administrativní překážky a zjednodušit postupy pro podnikatele. Podle zástupců parlamentu efektivní deregulace však vyžaduje dobře připravené předpisy, neboť jinak mohou nové regulace způsobit vznik dalších právních nejasností. Některé změny již byly zavedeny v rámci balíčku deregulace známého jako „deregulace 1.0“. Zahrnuje přibližně 200 různých úprav v předpisech týkajících se mimo jiné administrativních zjednodušení, hospodářských procedur a regulací na finančních trzích. Některé z nich budou přímo pocítitelné pro podnikatele a občany, jiné zůstanou méně patrné, ale také mají dopad na fungování ekonomiky.

V diskusi o deregulaci je často zmiňován také zákon o podnikání z roku 1988, známý jako tzv. Wilczkova norma. Umožňoval velmi širokou svobodu při podnikání a opíral se o obecné zásady spíše než o podrobné regulace. Zároveň by však části této normy nemohly být dnes aplikovány v nezměněné podobě kvůli právním předpisům EU, které nedovolují omezení vůči zahraničním firmám. „Namísto procházení tisíců stran předpisů to byla norma principů. To, co neodpovídalo těmto zásadám podnikání, bylo obsaženo v přechodných a závěrečných ustanoveních, která ukazovala, že takové regulace pozbývají platnosti. Hledání a objevování jednotlivých předpisů v moři zákonů je práce na celá pokolení, proto jsou dosavadní výsledky deregulace tak chabé,“ shrnuje Andrzej Sadowski.

fot. freepik.com
zprac. /kp/