Ženy v EU vydělávají průměrně o 11 % méně než muži

Rozdíl v platech mezi muži a ženami, známý jako platová propast, zůstává významným tématem v členských státech Evropské unie. Nižší výdělky žen se odrážejí ve snížených důchodech, což zvyšuje riziko chudoby mezi staršími ženami. Na posledním zasedání Evropského parlamentu byla Komise Evropské unie požádána o vypracování akčního plánu zaměřeného na zmírnění těchto nerovností a zlepšení postavení žen na pracovním trhu.

Podle údajů Eurostatu v roce 2024 průměrný rozdíl v platech v EU činil 11,1 %, zatímco v předchozím roce dosahoval 12 %. Největší rozdíly v odměňování byly pozorovány v Estonsku, kde se vyšplhaly na 18,8 %. Jedinou zemí, ve které ženy v průměru vydělávaly více než muži, byl Lucembursko (0,8 %). Polsko se nachází mezi státy s jedněmi z nejmenších rozdílů v platech – v roce 2024 činil přibližně 4 %.

Tyto nerovnosti se také promítají do výše důchodů. Eurostat uvádí, že v roce 2024 průměrné důchody žen v EU byly o 24,5 % nižší než ty mužské. Největší disparity byly zaznamenány na Maltě (40,3 %) a v Nizozemsku (36,3 %), zatímco nejmenší v Estonsku (5,6 %) a na Slovensku (8,4 %). V Polsku činila propast důchodů 14,5 %. K těmto rozdílům přispívají nejen nižší výdělky žen, ale také přerušení kariéry v souvislosti s péčí o děti nebo další rodinné příslušníky. V roce 2024 bylo téměř 17 % žen v důchodovém věku v EU ohroženo chudobou, což je téměř dvojnásobek oproti mužům.

V reportu prezentovaném v EP bylo zdůrazněno, že trvající platová propast znamená, že ženy ve skutečnosti pracují v průběhu roku o desítky až více než šedesát dní bez mzdy ve srovnání s muži. Nerovnosti ovlivňuje také nevyrovnané rozdělení domácích a pečovatelských povinností. Statisticky se ukazuje, že každodenní domácí práce zajišťuje zhruba 74 % žen, zatímco u mužů je to pouze 42 %. Po zohlednění jak pracovní činnosti, tak i pečovatelských povinností se ukazuje, že ženy vykonávají ročně práci ekvivalentní až osmi dalším týdnům zaměstnání.

Přijatý dokument EP, který získal silnou podporu europoslanců, by měl sloužit jako podnět pro EK k přípravě komplexního akčního plánu. V textu se uvádí potřeba zlepšit pracovní podmínky a odměny v sektorech, kde převažují ženy, a zvýšit investice do řešení usnadňujících sladění pracovního a osobního života, včetně rozvoje pečovatelské infrastruktury. Jak zdůrazňuje Evropská lidová strana, platová propast mezi pohlavími stála EU v roce 2023 390 miliard eur na ztracených příjmech. Odstranění překážek v zaměstnávání žen by mohlo do roku 2050 zvýšit HDP na obyvatele o 3,2 – 5,5 % a podpořit ženy ve vytváření kariéry.

Jedním z nástrojů zaměřených na snížení nerovností je směrnice o transparentnosti mezd, která vstoupila v platnost v roce 2024. Ta předpokládá větší otevřenost v oblasti platů a povinnost zajistit rovné odměny za práci stejné hodnoty. Členské státy mají do 7. června čas na její implementaci. V Polsku byly tyto předpisy zavedeny novelou Zákoníku práce, která nabyla účinnosti 24. prosince 2025. Některé předpisy již platí, a zaměstnavatelé mají povinnost uvádět platové rozpětí v pracovních inzerátech. Od června budou zaměstnanci moci také požádat o informace o průměrných platech osob vykonávajících stejnou nebo srovnatelnou práci.

Na veřejnosti se však objevují i názory, že samotná transparentnost mezd nemusí vždy vést k vyrovnání platů. Zaměstnavatelé upozorňují, že zaměstnanci na stejných pozicích se mohou lišit zkušenostmi, rozsahem povinností či efektivitou práce, což ovlivňuje výši jejich odměny.

Mezi navrhované akce zaměřené na snížení nerovností patří také rozvoj systému péče o děti a závislé osoby. Odborníci se shodují, že dostupnost jeslí, školek a pečovatelských institucí hraje klíčovou roli v tom, aby se ženy mohly vrátit na pracovní trh po odsouhlasení péče o rodinu.

Je rovněž důležité zavádět řešení, která podporují rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem. V Polsku, v souvislosti s implementací unijní směrnice o rovnováze mezi pracovním a osobním životem, získali otcové individuální právo na část rodičovské dovolené, včetně devíti týdnů dovolené, kterou nemohou přenést na matku dítěte. Podle zpráv nadace Share the Care a Úřadu sociálního pojištění vzrostl podíl otců, kteří čerpají rodičovské dovolené, z přibližně 1 % v roce 2022 na 24 % v roce 2025. I přes to zůstává účast otců v celkovém počtu čerpání dní rodičovské dovolené nízká a činí zhruba 6 %. Průměrná délka otcovské dovolené je 43 dní, zatímco matky ji využívají v průměru 143 dní. Data rovněž naznačují, že ženy stále zajišťují většinu pečovatelských povinností – v roce 2025 až 78 % dnů absence spojených s péčí o nemocného dítěte bylo čerpáno matkami. Odborníci zdůrazňují, že zvýšení zapojení mužů do pečovatelských úkolů by v budoucnu mohlo přispět k snížení nerovností na trhu práce a v důchodovém systému.

fot.
zprac. /kp/