Vysoká škola i praxe už nepřinášejí tak silnou mzdovou výhodu jako dříve

Diplom z vysoké školy a dlouhá praxe v oboru už dnes nezvedají mzdu tak výrazně jako před dvaceti lety. K tomuto závěru došly badatelky z Univerzity Łódzké po provedené analýze. Podle autorek studie stojí za tímto vývojem zejména rostoucí počet absolventů vysokých škol, demografické změny, postupující sjednocování pracovních pozic a také prudký růst minimální mzdy, který nebyl doprovázen stejně rychlým růstem platů u lépe vzdělaných a zkušenějších zaměstnanců.

Jak uvádí dr hab. Aleksandra Majchrowska, prof. Univerzity Łódzké z Katedry makroekonomie, za posledních 20 let se mzdová přirážka spojená s vysokoškolským vzděláním snížila o několik až několik desítek procent podle toho, jaká skupina pracovníků byla zkoumána. – Obecně je patrný klesající trend – zdůrazňuje.

Analýza ukazuje, že průměrná návratnost vzdělání klesla z 17,2 % v roce 2004 na 15,5 % v roce 2024. Výrazněji se tento pokles projevil u žen. Od roku 2018 u nich přináší vzdělání nižší mzdový efekt než u mužů. Podobný vývoj se týká i pracovních zkušeností, jejichž význam se u žen snižoval rychleji. – Výsledky naznačují, že vzájemná zastupitelnost žen na trhu práce je jednoznačně vyšší než u mužů. Částečně to může souviset s tím, že muži mají pestřejší skladbu kvalifikací, častěji studují technické obory a jejich profesní dovednosti je obtížnější nahradit jiným pracovníkem. Ženy, které absolvují ekonomické nebo takzvané „měkké“ obory, mají podobnější profil, a jsou proto z pohledu trhu práce více zaměnitelné – vysvětluje dr hab. Aleksandra Majchrowska.

Studie zároveň potvrzuje, že nejvyšší mzdové bonusy i nadále patří lidem s vysokoškolským diplomem, jejich výše se ale postupně zmenšuje. Současně relativně lépe vycházejí zaměstnanci se středním odborným vzděláním ve srovnání s absolventy všeobecných středních škol. – V našem výzkumu jsme se snažili zjistit, proč se přirážka za vysokoškolské vzdělání snižuje. Závěry ukazují na dva hlavní důvody. Prvním je změna relativní nabídky práce lidí s vysokou školou. Během posledních 20 let přišlo na trh práce velmi mnoho vysokoškolských absolventů, zejména v ženské části pracovní síly. Relativní nabídka práce lidí s vysokoškolským vzděláním vůči nabídce pracovníků se středoškolským vzděláním výrazně vzrostla – upozorňuje odbornice.

Druhým faktorem jsou demografické posuny spolu s postupující digitalizací a standardizací práce. Podle badatelek to vede k tomu, že pracovníci s podobnou úrovní vzdělání jsou si navzájem snáze nahraditelní a praxe v oboru přestává být tak důležitá. Čím dál častěji dokáže mladší zaměstnanec plnit úkoly srovnatelně s člověkem, který má za sebou mnoho let v zaměstnání.

Potvrzují to i údaje o mzdové přirážce za pracovní zkušenost. Mezi roky 2004 a 2024 se její hodnota snížila z 16,1 % na 11,2 %. To znamená, že dlouholetá praxe dnes zvyšuje výdělek méně než ještě před několika lety.

Na zmenšování rozdílů v odměňování má vliv také soustavné zvyšování minimální mzdy. V roce 2004 činila 824 zł hrubého měsíčně, v roce 2020 stoupla na 2,6 tisíce zł a nyní přesahuje 4,8 tisíce zł hrubého. Podle badatelky platy lidí s vyšším vzděláním a delší praxí nerostly stejným tempem, což vedlo ke zploštění mzdové struktury. – Minimální mzda má obrovský význam. Výdělky lidí se středoškolským a vysokoškolským vzděláním jí nestačily držet krok a nerostly stejně rychle. To způsobilo velmi výrazné zploštění mzdového rozdělení v Polsku. Data GUS o rozložení mezd ukazují, že dnes 70 % zaměstnanců vydělává nejvýše dvojnásobek minimální mzdy. Dříve měl člověk s vysokoškolským vzděláním příjem na úrovni troj- nebo čtyřnásobku minimální mzdy. Prudký růst minimální mzdy a pomalejší růst platů vysokoškoláků vedly k tomu, že dnes jde jen o dvojnásobek nebo dvojnásobek a půl – shrnuje dr hab. Aleksandra Majchrowska.

fot. magnific.com
oprac. /kp/