Nejsložitější situaci mají lidé ve věku 50 až 64 let – novou práci si obvykle hledají v průměru 8,7 měsíce.
Najít nové pracovní místo je nyní čím dál časově náročnější. Průměrná doba hledání zaměstnání se v prvním čtvrtletí vyšplhala na 4,5 měsíce, což je nejvíce od začátku sledování. Vyplývá to z 61. vydání studie Monitor Rynku Pracy, kterou připravily výzkumný institut Randstad a institut Pollster. Oproti prvnímu čtvrtletí 2025, kdy trvalo hledání práce v průměru 3,3 měsíce, jde o nárůst o více než měsíc. Autoři zprávy upozorňují, že i když proti předchozímu čtvrtletí změna nebyla velká, v meziročním srovnání je patrný jasný trend prodlužování doby potřebné k nalezení nového zaměstnavatele.
Nejobtížnější podmínky panují pro lidi ve věku 50 až 64 let. Tato skupina hledá práci v průměru 8,7 měsíce, zatímco v předchozím vydání průzkumu to bylo 7,2 měsíce. Znamená to, že nejstarší zaměstnanci potřebují na získání nového místa téměř dvojnásobek času oproti průměru trhu. Naopak nejrychleji si nové zaměstnání nacházejí lidé ve věku 40 až 49 let, u nichž průměrná doba hledání činí 2,8 měsíce.
Zpráva zároveň odhaluje rozdíly podle dosaženého vzdělání. Nejkratší dobu hledají práci lidé se základním vzděláním, a to v průměru 3,1 měsíce, zatímco vysokoškoláci potřebují na nalezení nové práce přibližně šest měsíců.
Šetření ukazuje také zhoršení nálady ohledně vyhlídek na trhu práce. V prvním čtvrtletí 2026 uvedlo 77 % respondentů, že získat během příštích šesti měsíců jakoukoli práci bude snadné. Je to méně než o rok dříve, kdy stejný názor sdílelo 83 % dotázaných. Poklesl i podíl těch, kteří věří, že najdou práci stejně dobrou nebo lepší než tu současnou. Nyní je o tom přesvědčeno 56 % účastníků průzkumu, tedy o 4 procentní body méně než před rokem.
Z dat rovněž vyplývá, že Poláci se méně ochotně rozhodují pro změnu zaměstnavatele. Za posledních šest měsíců přešlo do jiné firmy pouze 15 % pracovníků, což je o 4 procentní body méně než v polovině loňského roku.
Stále častěji však lidé místo odchodu jinam postupují ve své kariéře přímo u současného zaměstnavatele. Průzkum ukazuje, že 17 % respondentů přešlo na jinou pozici v rámci stejné společnosti, takže interní povýšení byla častější než změna místa práce. Nejvyšší aktivita v tomto směru byla zaznamenána v IT a telekomunikacích, kde novou pozici získal každý třetí zaměstnanec.
Nejvyšší pohyblivost na pracovním trhu si nadále drží mladí lidé ve věku 18 až 29 let – v této skupině změnilo zaměstnavatele 26 % oslovených. Častěji než ostatní měnili práci také obyvatelé největších měst (21 %) a lidé pracující na dobu určitou (33 %), stejně jako ti na dohody o provedení práce a o pracovní činnosti (31 %).
Naopak nejméně často mění zaměstnání pracovníci starší 40 let, u nichž se podíl pohybuje mezi 9 a 10 %, a také střední manažeři, kde jde jen o 5 %.
fot. magnific.com
oprac. /kp/


.png)











