Náklady na práci rostou, firmy přehodnocují své náborové strategie

Náklady na lidi v České republice nadále rostou, což vede společnosti k hledání inovativních organizačních přístupů. Stále více se prosazují hybridní modely zaměstnávání, které integrují trvalé týmy pracovníků s flexibilními pracovními možnostmi.

Podle údajů Českého statistického úřadu se v čtvrtém čtvrtletí roku 2025 zvýšil index nákladů na zaměstnávání o 7,7 % ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku a o 5 % oproti začátku roku, přičemž dosáhl hodnoty 170,6. Tento nárůst je patrný ve všech odvětvích, avšak jeho intenzita se liší podle sektoru.

Nejvyšší indexy byly zaznamenány v oblasti zdravotní péče a sociálních služeb (192,0) a také v sektoru dopravy a skladování (190,0). Vysoké hodnoty jsou rovněž pozorovány v podpůrných činnostech (180,7), veřejné správě a národní obraně (179,2) a v oblasti kultury a volného času (179,6), stejně jako v školství (169,3), pohostinství (169,1) a odvětví vodního hospodářství a odpadového hospodářství (168,2). Nižší, ale stále podstatné hodnoty se objevují v oblasti informačních technologií a komunikace (166,0), maloobchodu (165,3) a energetiky (164,8). Nejnižší hodnoty byly naopak nalezeny v ostatních službách (160,7), správě nemovitostí (162,9), stavebnictví (162,2) a těžebním průmyslu (147,8). Nicméně, jak upozorňují odborníci z Progres Group, i zde jsou indexy nad průměrem EU.

V kontextu EU patří Česká republika mezi země s nejvyššími náklady na zaměstnávání, přičemž předstihuje pouze několik států střední a východní Evropy, jako jsou Rumunsko (172,7), Litva (176,7), Maďarsko (180,0) a Bulharsko (191,1). Náklady na práci v ČR však překračují úrovně v mnoha západoevropských zemích; např. v Itálii činí tento index 110,7, ve Francii 115,2, v Dánsku 116,6, ve Finsku 117,6, ve Španělsku 118,6 a na Maltě 119,2.

– Údaje ČSÚ ukazují, že se jedná o trvalou změnu v podmínkách podnikání – v posledním čtvrtletí 2025 byly náklady na práci na hodinu o 70,6 % vyšší než v roce 2020, přičemž se počet odpracovaných hodin prakticky nezměnil. To naznačuje, že firmy již nemohou budovat své konkurenční výhody pouze na základě zvyšování počtu zaměstnanců, ale na efektivním řízení pracovní síly. Proto se hybridní modely, které byly dříve považovány za experimentální, stávají nevyhnutelnými. Umožňují udržet provozní stabilitu a zároveň rychle reagovat na fluktuaci poptávky, komentuje Iwona Wieczyńska, regionální ředitelka Progres Group.

Odborníci z Progres Group dále uvádějí, že tento model se zvlášť využívá v výrobních sektorech, logistice, obchodu a v oblasti rychloobrátkového zboží, kde sezónnost a proměnlivost objednávek vyžadují pružné přizpůsobení zatržení. V praxi se stále častěji setkáváme s strukturou, ve které většinu týmu tvoří stálí zaměstnanci a doplňuje je skupina flexibilních pracovníků, kteří se zapojují v době zvýšeného poptávky.

Data také ukazují na rostoucí poptávku po dočasné práci a zaměstnávání na základě krátkodobých smluv. Analýza Progres Group ukazuje, že v současnosti více než 36 % pracovních nabídek se týká těchto模式, přičičž zájem o ně systematicky roste, zejména během období vyšší ekonomické aktivity. V loňském roce došlo k nárůstu o přibližně 25-30 % ve srovnání s rokem 2024. Také nabídky práce vyžadující okamžité přijetí se staly 34% v celkovém přehledu, což potvrzuje, že rozhodnutí v oblasti lidských zdrojů se dnes činí mnohem rychleji než před několika lety.

fot.
zprac. /kp/