Stále méně firem chce samostatně řídit své personální a mzdové záležitosti

I přes platné zákony ne všichni zaměstnanci dostávají mzdu včas. Mezitím se zvyšuje počet firem, které v oblasti zpracování mzdové agendy hledají externí pomoc a volí outsourcing svých HR a mzdových procesů.

Podle platných legislativních norem mají zaměstnavatelé povinnost vyplácet mzdy včas. Tento princip vychází ze Zákoníku práce, který specifikuje, že mzdy, vyplácené jednou měsíčně, musí být zaměstnancům k dispozici nejpozději během prvních deseti dnů následujícího kalendářního měsíce. Cílem této normy je zajistit zaměstnancům finanční stabilitu a předvídatelnost jejich příjmů.

Studie „2026 HR & Payroll Pulse“, kterou uskutečnila společnost SD Worx v šestnácti evropských zemích, však ukazuje, že v praxi nemusí být dodržování termínů v oblasti výplat vždy zaručeno. V Polsku 81,4 % pracovníků uvádí, že pravidelně dostávají mzdu podle dohodnutého termínu. Tento ukazatel je o něco nižší než evropský průměr, který činí 82,9 %. Zároveň 6,4 % dotázaných v Polsku přiznává, že jejich mzda ne vždy dorazila včas. V evropském průměru se tento podíl pohybuje kolem 5,5 %.

Dále se ukazuje, že opožděné výplaty jsou častěji zaznamenávány ve menších podnicích - ve firmách zaměstnávajících méně než 250 osob 8,1 % uvádí, že ne vždy dostává mzdu v termínu. U organizací s 250 až 2499 zaměstnanci činí tento podíl 4,3 %, zatímco ve velkých firmách, které zaměstnávají více než 2500 pracovníků, to je pouze 3,8 %.

V rámci šestnácti analyzovaných států zaujímá Polsko čtvrté místo, pokud jde o podíl zaměstnanců, kteří hlásí zpoždění v platbách. Vyšší procento bylo zaznamenáno pouze ve Španělsku (10,1 %), Francii (8 %) a Srbsku (7,3 %).

Studie se rovněž zaměřila na zástupce vedení firem. Výsledky naznačují, že v současnosti 29,6 % polských firem zpracovává mzdy výhradně interně. Odhady však naznačují, že během následujících tří let se tento podíl může snížit na 21,4 %. Čím dál více organizací se rozhoduje pro kombinovaný model, který spojuje interní systémy s externími odborníky. V současnosti 13,3 % organizací využívá vlastní mzdový software za podpory externích specialistů, zatímco 16,1 % se spoléhá na řešení v modelu SaaS nabízená externími dodavateli.

V současnosti převládajícím modelem mezi polskými podniky jsou služby správy mezd (MPS). Tohoto řešení využívá 37,6 % dotazovaných firem, které aplikují externí mzdový software s částečnou pomocí externích specialistů. Podle předpovědí se podíl tohoto modelu může během tří let zvýšit o 8,2 procentního bodu. Podobná řešení jsou obzvlášť populární například v Nizozemsku (56,7 %), Belgii a Itálii (po 56,5 %).

Rostoucí zájem se také soustředí na plný outsourcing mzdových procesů. Tento model v současnosti využívá 3,3 % polských společností, avšak projekce naznačují, že do roku 2029 by se tento podíl mohl zvýšit na 8,2 %. V některých evropských zemích je zájem o taková řešení ještě vyšší. V nadcházejících třech letech plánuje plný outsourcing HR zavést například 16,4 % firem v Nizozemsku, 15,9 % ve Finsku a 15,8 % ve Francii.

Navzdory rostoucí popularitě outsourcingu firmy stále investují také do rozvoje vlastních HR oddělení. Výzkum ukazuje, že pro 34,3 % polských specialistů v oblasti lidských zdrojů je klíčovou prioritou na rok 2026 školení a zlepšení dovedností týmů zodpovědných za mzdovou agendu. Další důležité oblasti zahrnují iniciativy podporující finanční blaho zaměstnanců (23,4 %), zlepšení ochrany dat a kybernetické bezpečnosti v mzdových systémech (22,9 %), zavádění udržitelných a bezpapírových pracovních procesů (22,4 %) a lepší propojení řízení mezd s obchodní strategií organizace (22,3 %).

foto.
vypracoval /kp/