30 % matek malých dětí není zaměstnaných

Projekt: Trh práce, depopulace, vzdělávání
Sdílet:
30 % matek malých dětí není zaměstnaných
30 % matek malých dětí není zaměstnaných

Platforma Gospodarcza Subregionu Zachodniego PLUSYdlaBIZNESU

Platforma Gospodarcza PLUSYdlaBIZNESU - dedykowana dla przedsiębiorców...

Hlavním důvodem profesní neaktivity jsou rodinné povinnosti, které jako příčinu uvádí 11,3 % žen a 1,1 % mužů.

Zaměstnanost žen a schopnost sladit pracovní a rodinné závazky zůstávají jedním z hlavních problémů na pracovním trhu. Údaje naznačují, že ženy se mnohem častěji než muži vzdávají profesní činnosti kvůli péči o děti a domácnost. Odborníci upozorňují, že návrat matek do pracovního procesu si žádá jak změnu společenského přístupu, tak zavedení systémových řešení, která by podporovala jejich zaměstnanost.

Statistiky jasně ukazují nepoměr mezi zaměstnaností mužů a žen. Podle dat z Hlavního statistického úřadu, založených na Průzkumu ekonomické aktivity obyvatelstva, činí míra zaměstnanosti ve věkové skupině 15–89 let 52,7 % u žen a 65,8 % u mužů. Ženy rovněž představují většinu mezi osobami, které nejsou aktivní na trhu práce, – 60 %. Míra neaktivity mezi českými ženami dosahuje 47,2 %, zatímco mezi muži činí 34,2 %. Rodinné zázemí zůstává jednou z hlavních příčin, přičemž jako důvod neaktivity uvádí 11,3 % žen a 1,1 % mužů.

Jadwiga Emilewicz, zakladatelka nadace Polka XXI století, zdůrazňuje, že veřejná debata se zatím zaměřuje především na obrazy žen, které dosahují výjimečných profesních úspěchů, a daleko méně se mluví o ženách, které se soustředí na výchovu dětí a budování rodinného života. – Potřebujeme iniciativy, které by podporovaly ženy, protože dominantní obrazy, které se pohybují v veřejném diskurzu, představují ženu-superhrdinku, která se primárně realizuje v kariéře a ukazuje se na Instagramu v elegantních pózách z různých koutů světa. V této kulturní infosféře je velmi málo hrdinek každodenního života, bez kterých by se společnost jednoduše rozpadla, tedy matek a mladých žen, které se rozhodují pro mateřství před profesním životem, či pro úspěch v budování stabilního vztahu před osobním úspěchem – upozorňuje. Podle ní silné ekonomiky a zdravá společenství existují pouze tehdy, když se opírají o silné rodiny. – Dnes chybí v veřejné debatě zmínka o této přítomnosti žen. Také chybí systémová podpora pro ženy, které se rozhodly pro návrat nebo vstup na pracovní trh po delší době věnované péči o děti. Musíme naučit trh, že žena, která se starala o domácnost se jedním, dvěma nebo třemi dětmi, se vůbec neliší od ženy, která vedla středně velkou firmu – zdůrazňuje Jadwiga Emilewicz.

Podle zprávy „Máma se vrací do práce – behaviorální bariéry a směry podpory” Polského ekonomického ústavu se přibližně 30 % matek dětí ve věku od roku do devíti let neangažuje na pracovním trhu. Z této skupiny 16 % uvádí, že důvodem je obtížnost najít vhodnou práci. Kromě toho 77 % nepracujících žen, jejichž nejmladší dítě má od jednoho do tří let, uvádí jako hlavní příčinu své neaktivity péči o děti. U matek dětí ve věku od sedmi do devíti let klesá toto číslo na 56 %. Zároveň s prodlužujícím se obdobím neaktivity stoupá počet žen, které uvádějí potíže s nalezením pracovních pozic odpovídajících jejich kvalifikaci a umožňujících sladit rodinné a pracovní povinnosti. – Vnímání žen kolem třiceti pěti či čtyřiceti let, které se vracejí do pracovního procesu, jako méně cenných, je jedním z hlavních problémů současnosti. To by mělo mít svoji odpověď v politika veřejných institucí. Mezi ně patří mimo jiné pobídky pro zaměstnavatele k tomu, aby tyto ženy zaměstnávali, a programy usnadňující návrat na pracovní trh – poukazuje Jadwiga Emilewicz.

Případ nerovného zacházení se ženami se objevuje i v akademickém prostředí. Zpráva Národního centra pro vědu poukazuje na to, že vědkyně se stále setkávají s překážkami v podobě rozdílů v odměňování nebo problémů s postupem v kariéře. V průzkumech se rovněž objevují signály o obavách institucí z možnosti těhotenství účastnic vědeckých projektů, a také komentáře naznačující, že mateřství brání rozvoji vědecké kariéry.

Zároveň se objevují příklady, které tyto překážky překonávají. Jedním z nich je výběr polské genetičky Magdaleny Skipper do funkce šéfredaktorky prestižního vědeckého časopisu "Nature". – Takových příkladů dnes potřebujeme více, abychom vyvíjeli své zájmy a vášně méně na Instagramu nebo TikToku a více v reálném životě – shrnuje Jadwiga Emilewicz.

foto: freepik.com
oprac. /kp/

Sdílet: