Změna času a její vliv na pracovní soustředění

V neděli, 29. března, dojde k přechodu na letní čas. I když jde pouze o posun ručiček hodin o jednu hodinu vpřed, odborníci upozorňují, že důsledky tohoto kroku se mohou promítnout i do pracovního prostředí a ekonomiky. Výzkumy ukazují, že v prvních dnech po přestavení hodin klesá schopnost soustředění, dochází ke zhoršení paměti a vnímání situací, což se následně projevuje sníženou produktivitou a efektivitou zaměstnanců.

Psycholog Jakub Mazurkiewicz z Univerzity SWPS zdůrazňuje, že změna času narušuje fungování našeho biologického hodinového mechanismu, který se nedokáže rychle adaptovat na nový čas, jak to činí naše hodinky. – „Studie naznačují, že přechod na letní čas má negativní vliv na naši paměť, pozornost a schopnost posouzení situací. A to není vše. Pokud se naše paměť a pozornost zhoršily, zhoršuje se i schopnost osvojit si nové informace, studijní výsledky, produktivita a účinnost – jak v práci, tak ve sportu,“ vysvětluje odborník.

Tento přechod času má obzvlášť silný dopad na osoby pracující v ranních směnách, jejichž denní rytmus je tak nejvíce narušen. Mezi ohrožené skupiny patří také teenageři, senioři a osoby se zdravotními potížemi, které užívají medikaci. U posledně zmíněných může změna denního rytmu zkreslit každodenní činnost, neboť léčba je zpravidla nastavena na určité denní hodiny.

Zavedení posunu času před více než sto lety mělo za cíl efektivněji využívat přirozeného světla a snižovat spotřebu elektrické energie. V současnosti se však čím dál více zpochybňuje smysl této praxe. Analýzy naznačují, že dnes už takový přechod nenese výrazné úspory, naopak může negativně ovlivnit zdraví a fungování společnosti.

Jak uvádí Jakub Mazurkiewicz, dilema pramení z odlišnosti mezi třemi typy času, které ovlivňují lidský život: časem slunečním, časem společenským a biologickým rytmem. Sluneční čas je založen na přirozeném cyklu dne a noci, zatímco společenský čas se shoduje s tím, co ukazují naše hodinky a co je platné ve společenské organizaci. Biologické hodiny pak řídí fyziologické procesy, jako je spánek, tělesná teplota a hormonální sekrece. – „Náš biologický rytmus se do značné míry řídí slunečním časem. Jakmile vyjde slunce, naše tělo zastavuje produkci melatoninu (známého jako hormon spánku) a zvyšuje hladinu kortizolu (označovaného jako hormon stresu). Tento proces nás nabádá, abychom se probudili a připravili na nadcházející den,“ přidává odborník. Po posunu času je tato rovnováha narušena, protože budík zvoní, když je tělo stále v noční fázi. Dlouhá expozice světlu ve večerních hodinách rovněž zpožďuje uvolnění melatoninu, což komplikuje usínání. Tento stav se označuje jako sociální jetlag. V důsledku toho tělo prochází fyziologickým stresem. Výzkumy naznačují, že v tomto období může průměrně vzrůst hladina kortizolu přibližně o 4,8 %. V zimě tento efekt chybí.

Negativní důsledky se projevují také ve zdravotních statistikách. Podle psychologa se v prvních dnech po jarní změně času zaznamenává nárůst hospitalizací v důsledku ischemického mrtvice o přibližně 3 %, zatímco riziko akutního infarktu myokardu vzrůstá o asi 4 %. I když se procenta mohou zdát malá, v přepočtu na velkou populaci to znamená stovky dalších případů. V analýzách týkajících se Spojených států se odhaduje, že to představuje kolem 450 dodatkových mrtvic. Proto někteří vědci navrhují vzdát se sezónních změn času. Podle mnoha studií by takzvaný standardní čas, tedy čas zimní, byl lépe přizpůsoben přirozenému dennímu rytmu člověka.

Jakub Mazurkiewicz však upozorňuje, že negativní důsledky změny času je možné částečně zmírnit. Jednou z metod je postupné posouvání doby spánku několik dní před změnou hodin, například o cca 10 minut denně. Tímto způsobem má organismus více času na adaptaci na nový rytmus. Užitečné může být také omezit expozici modrému světlu před spaním, zejména to vycházející z chytrých telefonů a jiných elektronických zařízení. Toto světlo potlačuje produkci melatoninu a ztěžuje usínání.

„I když nemáme přímý vliv na změnu času, můžeme snížit s tím spojené negativní důsledky. Správná hygiena spánku a drobné úpravy každodenních návyků pomohou organismu lépe se adaptovat na tuto změnu. Zatímco hodinky v domácích elektrospotřebičích můžeme přenastavit okamžitě, náš biologický rytmus vyžaduje více úsilí. Je důležité poskytnout tělu prostor pro postupnou adaptaci,“ uzavírá Jakub Mazurkiewicz.

fot. freepik.com
oparc. /kp/