.png){kind=logo}
43 % respondentů má v úmyslu utratit na Velikonoce stejnou částku jako loni.
Nadcházející Velikonoce pro mnohé domácnosti představují období zvýšených výdajů, avšak z nové studie vyplývá, že část Poláků se letos hodlá při nakupování držet zpátky. Většina dotazovaných plánuje udržet velikonoční útraty na úrovni podobné té z minulého roku a většina rozpočtu na sváteční nákupy nebude překračovat 400 Kč.
Podle průzkumu IBRiS „Peněženka Poláků: Sezóna výdajů“, který byl realizován pro Santander Consumer Bank, 43 % dotazovaných zamýšlí utratit na Velikonoce stejnou částku jako v předchozím roce. Naopak 23 % očekává, že náklady spojené s přípravami na svátky vzrostou, zatímco 13 % přiznává, že letos utratí méně. Také se ukazují rozdíly v přístupu k výdajům podle pohlaví – ženy častěji uvedly, že budou nakupovat s mírou. Omezení rozpočtu plánuje 18 % žen, zatímco mezi muži se tento podíl pohybuje pouze kolem 9 %.
Největší skupina dotazovaných počítá s tím, že na velikonoční přípravy vynaloží maximálně 400 Kč. Tento rozpočet uvedlo 43 % účastníků, z toho 10 % plánuje výdaje pod 200 Kč. Nízké rozpočty jsou obvyklé zejména u nejmladších účastníků průzkumu – 59 % osob ve věku od 18 do 29 let nechce utratit více než 400 Kč. Naproti tomu mezi padesátníky tuto úroveň výdajů uvádí přibližně každý pátý dotazovaný. Další skupina se chystá na svátky vynaložit mezi 401 až 750 Kč. Tento rozpočet zmínilo 28 % respondentů, přičemž častěji šlo o muže než ženy. V této kategorii se také výrazně projevují starší lidé – mezi dotazovanými ve věku 59 let 43 % zvolilo právě tuto částku. Vyšší částky uvádí výrazně menší procento dotazovaných. Rozpočet od 751 do 1000 Kč plánuje 14 % účastníků a výdaje mezi 1001 a 1500 Kč očekává 5 % osob. Více než 1,5 tisíce Kč na velikonoční přípravy zamýšlí utratit 6 % respondentů.
Maciej Dąbrowski ze Santander Consumer Banku upozorňuje, že úroveň deklarovaných výdajů Poláků je v zásadě podobná bez ohledu na to, zda v domácnosti žijí děti. „Avšak vyšší částky častěji udávají odpovědníci, kteří vychovávají nezletilé (31 % vs. 18 %). Největší rozdíl pak vidíme v kategorii, kde žádné výdaje neplánují – 15 % těchto deklarací pochází od lidí bez dětí, kdežto pouze 2 % od těch, kteří s nimi bydlí,“ podotýká odborník.
Výsledky průzkumu také poukazují na to, jak se v polských domácnostech financují přípravy na svátky – v mnoha případech za náklady spojené s organizací Velikonoc nese odpovědnost hlavně domácí hospodyně, která má na starosti pokrytí výdajů na nákupy a přípravu svátečních jídel.
fot. freepik.com
prac. /kp/
