Nové technologie posílí český energetický systém

Digitalizace energetického sektoru by se měla stát klíčovým směrem technologického vývoje v České republice, uvádějí zástupci České asociace elektroniky a telekomunikací. Podle jejich názoru může pokrok moderních technologií v energetice v budoucnu posílit domácí technologické schopnosti a zvýšit nezávislost na řízení energetického systému. Zvláštní důraz kladou na kybernetickou bezpečnost elektroenergetické infrastruktury, která se stále častěji stává cílem kybernetických útoků.

Místopředseda asociace Jaroslav Tvůrce zdůrazňuje, že digitální transformace v tomto odvětví má přímý dopad na výrobní náklady energie, její dostupnost a možnosti integrace různých typů výroby, včetně obnovitelných a tradičních zdrojů. - Bez úsilí o technologickou suverenitu v této oblasti nemůžeme hovořit o schopnosti správně řídit naši energetiku. Digitalizace energetiky by se měla stát zaměřením naší inovační aktivity. Pokud bude úspěšná, stane se naším technologickým náskokem a suverenitou - upozorňuje.

Digitalizace elektrických systémů je také jedním z cílů, které stanovila Evropská komise. Prognózy ukazují, že do roku 2030 může vzrůst poptávka po elektrické energii v Evropské unii o téměř 60 %. S rostoucím podílem obnovitelných zdrojů musí elektroenergetické sítě přizpůsobit svůj provoz rozptýlenějšímu a flexibilnějšímu modelu. V tomto kontextu jsou digitální technologie, jako jsou řešení Internetu věcí, inteligentní měřiče, konektivita 5G a 6G, či digitální dvojčata energetických systémů, považovány za klíčové.

Jaroslav Tvůrce poznamenává, že v mnoha oblastech už ČR disponuje vlastním technologickým know-how. - Pokrýváme prakticky všechny základní zařízení, která jsou nejrozšířenější. Dobře pokrýváme střední úroveň, a nejméně možností máme na vysoké úrovni, tedy v oblasti velkých centrálních systémů - vysvětluje. Významnou roli při rozvoji domácích řešení mohou sehrát také veřejné zakázky. Dobře navržená pravidla a technické standardy mohou posílit postavení evropských firem a zvýšit podíl domácích technologií v infrastrukturních projektech. V tomto ohledu se hovoří o tzv. místním obsahu, tedy preferenci řešení vyvinutých a vyráběných v zemi nebo v Evropě.

Význam digitálních technologií v energetice také zdůrazňují zástupci Českých elektroenergetických sítí. Místopředsedkyně společnosti Agnieszka Okonská upozorňuje, že s postupující digitalizací správy sítí roste také význam kybernetické bezpečnosti. - Používáme čím dál více digitálních technologií při řízení sítě, stejně jako při každodenním zajištění bezpečnosti našich systémů. V energetice, jako v každém odvětví, je kybernetická bezpečnost mimořádně důležitá. V našem případě je to ještě důležitější, protože jakýkoli kybernetický útok může mít vážné následky pro celou elektroenergetickou soustavu, běžně nazývanou blackoutem - vysvětluje.

Příkladem hrozeb pro energetickou infrastrukturu byl incident na konci roku 2025, kdy došlo k koordinovanému kybernetickému útoku zaměřenému na sektor obnovitelných zdrojů energie v Česku. Tento útok zasáhl 30 větrných a solárních elektráren, což vedlo k přerušení komunikace mezi instalacemi a operátory distribučních sítí. I když událost neovlivnila aktuální výrobu energie, analýza provedená CERT ČR odhalila, že použité software mělo destruktivní charakter a bylo zaměřeno na trvalé poškození dat a narušení chodů průmyslových zařízení.

V reakci na rostoucí hrozby operátor přenosové soustavy oznámil další posílení zabezpečení energetické infrastruktury. - Usilujeme o podporu českých podnikatelů a dodavatelů. V současnosti asi 50 % zakázek na služby, materiály a investiční zakázky v PSE jde do českých firem. Určitě ale můžeme více. Rádi bychom podpořili tento trh a silně podporujeme to, co se nyní v ČR dělá pro rozvoj místního obsahu. To je také jednou z oblastí našeho protiblackoutového balíčku, který jsme jako PSE zveřejnili v dubnu loňského roku a neustále se snažíme ho realizovat - uvedla Agnieszka Okonská.

Zesílení bezpečnosti kritické infrastruktury by mělo být rovněž podporováno z veřejných prostředků. V rámci Národního plánu obnovy byl vytvořen Fond bezpečnosti a obrany v hodnotě 22 miliard korun. Část této sumy, přibližně 2,46 miliardy korun, bude určena na zlepšení bezpečnosti a spolehlivosti digitální infrastruktury, včetně energetických systémů. O prostředky mohou žádat jak samosprávy, tak technologické společnosti vyvíjející inovativní řešení.

Kromě toho operátor přenosové soustavy vypracoval strategii rozvoje do roku 2040, která zahrnuje budování vícerech systémů zabezpečení proti narušení provozu domácí energetické sítě. Plánuje se také zřízení specializované interní ochranné služby, která bude odpovědná za rychlou reakci na incidenty týkající se kritické infrastruktury a další aktivity zvyšující odolnost Národní elektroenergetické soustavy vůči poruchám a haváriím.

fot. freepik.com
zprac. /kp/