Generace Z revolucionalizuje trh práce. Jaké mají názory ostatní zaměstnanci?

Generace Z se stále více zapojuje do pracovního prostředí a získává zaměstnání v různých sektorech. Většina zaměstnanců v Česku už měla příležitost spolupracovat s jednotlivci této generace, přičemž mnozí z nich kritizují jejich nároky a nižší loajalitu vůči zaměstnavatelům.

Podle průzkumu „Generace Z na pracovišti“ od kariérní platformy InterviewMe se 86% zaměstnanců setkalo s lidmi z generace Z (narození mezi lety 1995 a 2012). Z toho 81% respondentů uvádí pozitivní zkušenost, přičemž 21% ji označilo za velmi dobrou. Naopak 15% má spíše negativní zkušenost a 4% ji hodnotí jako vyloženě špatnou. Taktéž téměř pětina účastníků vidí, že mladí zaměstnanci mohou negativně ovlivnit kulturu firmy.

Respondenti poukazovali na několik oblastí, které představují výzvy při spolupráci s generací Z. Nejčastěji zmiňovali řízení pracovního času (33%), vztah k hierarchii a autoritám (29%) a nadměrná očekávání ohledně platu (27%). Dále se objevovaly problémy s komunikací (24%), odpovědností za svěřené úkoly (21%) a rozdíly ve hodnotách a pracovním přístupu (21%).

Na druhou stranu respondenti také uznávají silné stránky mladší generace. Nejčastěji byla zdůrazněna vynikající znalost internetu (50%) a nových technologií (40%), ochota na změny (32%) a ambice s touhou po rychlém profesním postupu (24%). Také byla kladně hodnocena snaha o zachování rovnováhy mezi pracovním a osobním životem (23%) a přímý styl komunikace (22%). I přesto však část respondentů zmiňovala negativní rysy, jako jsou náročnost (25%), nízká loajalita vůči zaměstnavatelům (25%), obtížnost přijímání kritiky (22%) nebo silná potřeba mít vše pod kontrolou (20%). Více než polovina dotazovaných, přesně 56%, vyjádřila pochybnosti o tom, zda jsou zástupci generace Z ochotni setrvat dlouhodobě v jedné firmě.

Podle Žanety Spadlo, odbornice na kariérní poradenství z InterviewMe, některé vlastnosti připisované mladým pracovníkům pramení zejména z podmínek, v jakých vyrůstali. „Generace Z je první, která od raného věku vyrůstala v digitálním prostředí. Jsou zvyklí na okamžitý přístup k informacím, rychlou odměnu a dynamické změny. Pokud toto nedostávají, snadněji se rozhodují pro změnu zaměstnání,“ vysvětluje odbornice. Dále dodává, že ekonomické okolnosti rovněž ovlivňují jejich přístup. „Mnoho mladých lidí, kteří dnes vstupují na pracovní trh, má pocit, že i velké úsilí není vždy zárukou finanční stability či předvídatelné budoucnosti. Na rozdíl od předchozích generací cítí ,Zetky’ častěji obavy z klimatických změn a pochybnosti o trvalosti důchodového systému, přičemž pořízení vlastního bytu či domu je pro ně mnohem náročnější než pro jejich rodiče. V těchto podmínkách je přirozené, že se snaží starat o sebe a více se soustředí na kvalitu současného života. Místo aby setrvávali v jedné firmě za každou cenu, preferují místa, která splňují jejich očekávání a přináší skutečné výhody. Zaměstnavatelé, kteří vyjdou vstříc těmto požadavkům, budou mít možnost déle využívat výhody generace Z, které jsou také značné,“ podtrhuje Žaneta Spadlo.

Průzkum rovněž ukázal, že generační rozdíly se mohou stát zdrojem napětí na pracovišti. 74% těch, kteří spolupracovali s členy generace Z, uvedlo, že alespoň jednou se ve firmě setkali s konflikty vyplývajícími z generačních odlišností. Respondenti se shodli, že vzájemné vztahy v týmech by se daly zlepšit především jasnými pravidly komunikace (32%), školeními zaměřenými na mezigenerační spolupráci (26%) a přesným stanovením rolí a očekávání na jednotlivých pozicích (25%).

fot. freepik.com
zpracoval /kp/