Polovina zaměstnanců se necítí v práci oceněna

Přestože je zřejmý pozitivní dopad uznání zaměstnanců, mnozí z nich ho zažívají jen zřídka. Přesně polovina pracujících neví, zda je jejich nasazení vůbec vnímáno, a v mnoha firmách se pravidelný feedback také obtížně uplatňuje.

Odborníci upozorňují, že uznání může zásadně ovlivnit výkonnost týmů, zlepšuje pracovní atmosféru, vztahy mezi kolegy a celkovou firemní kulturu. Oceňování dobře vykonaných úkolů nebo pokroků v projektech signalizuje zaměstnancům, že jejich úsilí má význam a není přehlíženo v chaosu denních povinností. Mezitím "Zpráva o mzdách a trendech v podnikání" zpracovaná Grafton Recruitment naznačuje, že 52 % zaměstnanců má pocit, že jejich úsilí není vnímáno ani odměňováno. Tento názor se objevuje bez ohledu na velikost organizace, i když rozdíly lze vidět v jednotlivých odděleních. Nejvíce se jako ocenění cítí zaměstnanci v marketingu a PR – to tvrdí 74 % z nich. Naopak pracovníci v oblastech financí, zákaznického servisu a operativy mají podobné pocity mnohem méně často.

Podle Anny Wesołowské, ředitelky Gi Group, je ocenění jedním z nejjednodušších a zároveň nejvýznamnějších nástrojů pro budování firemní kultury založené na respektu a otevřenosti. "Nemusí chodit o uznání za velké úspěchy, ale také o ocenění menších dosažení či přístupů. Je rovněž důležité, aby to nebylo pouhé občasné pochnání, ale aby to bylo přirozenou součástí každodenní profesní praxe. A to nejen mezi vedením a zaměstnanci," zdůrazňuje.

Výsledky průzkumu provedeného Gi Group Holding v únoru ukazují, že uznání má vliv na úroveň pracovní spokojenosti, motivaci a kvalitu vykonávaných úkolů. Pouze 3,7 % dotázaných se domnívá, že uznání zde nehraje žádnou roli. Největší skupina respondentů – 49 % – uvádí, že uznání zvyšuje jejich pracovní spokojenost. Pro 31,8 % zaměstnanců je nejdůležitějším dopadem větší proaktivita a ochota k iniciativě, zatímco 15,5 % dotazovaných zdůrazňuje, že uznání přímo ovlivňuje vyšší kvalitu vykonávaných úkolů.

Joanna Wanatowicz, ředitelka Grafton Recruitment, poukazuje na to, že uznání může mít skutečný dopad na profesní rozhodování zaměstnanců – mnozí z nich mění práci nejen kvůli mzdě, ale také proto, že jejich úsilí zůstává bez povšimnutí. "Na rozdíl od běžných názorů mají na první pohled malé gesta – krátké 'děkuji' a upřímná zpětná informace o tom, co bylo uděláno dobře – velkou hodnotu. Taková slova přinášejí uspokojení a nabízejí také něco navíc – pocit smysluplnosti práce. Vytvářejí atmosféru, v níž se lidé cítí lépe a sebejistěji," vysvětluje odbornice.

Zároveň se v poslední době změnily preference ohledně nefinančních forem ocenění. Zatímco loni byla na prvním místě autonomie a svoboda práce (uváděná 37 % respondentů), nyní se umístila na druhém místě (28,5 %). Nejvíce motivující formou uznání se ukázaly dodatečné benefity (42,3 %, nárůst o 11,3 p.b.). Významnou úlohu hraje také možnost profesního rozvoje (21 %, nárůst o 2 p.b.). Nejmenší význam, podobně jako v předchozím roce, má veřejné ocenění – to za důležité považuje pouze 8 % dotázaných (pokles o 5 p.b.).

Dále Grzegorz Gojny, provozní ředitel Gi Group, upozorňuje, že je obtížné hovořit o vědomém rozvoji zaměstnanců nebo efektivní spolupráci bez pravidelné zpětné vazby a otevřené komunikace. "Zpětná vazba nejen umožňuje sledovat pokroky, upravovat postupy, ale také budovat angažovanost, vztahy a důvěru," říká. I přesto mnozí zaměstnanci stále dostávají zpětnou vazbu velmi zřídka. Podle výzkumu dostává 49,6 % respondentů zpětnou vazbu pouze jednou nebo dvakrát za rok, i když tato hodnota je mírně nižší než v předchozím roce, kdy činila 56 %. Současně roste počet těch, kteří mohou počítat s pravidelnějšími rozhovory se svými nadřízenými. V současnosti 21,2 % zaměstnanců dostává zpětnou vazbu jednou měsíčně (nárůst o 8,2 p.b.), zatímco 15,2 % – jednou týdně. 14 % dotazovaných tvrdí, že zpětnou vazbu dostává jednou za čtvrtletí.

Paweł Prociak, generální ředitel Wyser Executive Search, zdůrazňuje, že uznání a otevřená komunikace jsou základem odpovědného řízení. "Posilují motivaci a důvěru a umožňují budovat vztahy založené na respektu a partnerství, nikoli na dohadování. V organizacích, které fungují v dynamickém prostředí a musí přijímat rozhodnutí v krátkém čase, jasná zpětná vazba uspořádává pracovní proces a odstraňuje nejistotu. Uznání tento proces posiluje, zaměřuje pozornost na konkrétní cíle, úspěchy a chování, které skutečně ovlivňují výsledky. Dává zaměstnancům pocit skutečného vlivu a přesvědčení, že jejich práce má smysl," shrnuje odborník.

foto.
oprac. /kp/