Více než 30 % pracovních pozic v Polsku je ohroženo vlivem generativní umělé inteligence.
Pokračující demografické změny a zmenšování pracovní síly mají stále větší dopad na ekonomickou situaci v Polsku. Podle odhadů Ministerstva financí by do roku 2080 mohl počet obyvatel Polska klesnout až na 27,2 milionu. Odborníci naznačují, že širší uplatnění umělé inteligence by mohlo posloužit jako nástroj zmírňující následky demografického útlumu; nicméně to vyžaduje současné zvyšování dovedností zaměstnanců a lepší přípravu firem.
Podle názoru Łukasze Bernatowicze, prezidenta Związku Pracodawców Business Centre Club, změna v demografické struktuře představuje jedno z největších výzev, kterým čelí podnikatelé za mnoho desetiletí. – Počet pracovních sil se neustále snižuje, přičemž roste počet lidí odcházejících do důchodu. Taková situace zde nebyla téměř 80 let, proto je to pro podnikatele zásadní výzva – poukazuje.
Dlouhodobé prognózy přednesené Zakładem Ubezpieczeń Społecznych ukazují, že podíl pracovníků v produktivním věku nejprve mírně vzroste – z 58,2 % v roce 2025 na 58,7 % v roce 2030 – avšak v nadcházejících desetiletích klesne na úroveň 46,1 % v roce 2080. Současně podíl populace v postproduktivním věku poroste – z 24,1 % v roce 2025 na 41,5 % v roce 2080. V těchto podmínkách se firmy stále častěji uchylují k řešením založeným na automatizaci a umělé inteligenci. Tento proces však vyvolává otázky ohledně budoucnosti pracovníků, kteří vykonávají jednoduché, rutinní úkoly. – Zavádění nových technologií v podnicích může vést k nezaměstnanosti v nejjednodušších službách, což již sledujeme u samoobslužných pokladen či autonomních obchodů. Totéž lze očekávat v bankovnictví, pojišťovnictví nebo v komunikaci a službách, což představuje výzvu. Je otázkou, co se stane s lidmi, kteří z těchto pracovních míst odejdou, protože nelze každého rychle přeškolit na jinou pozici – hodnotí expert.
Data Eurostatu ukazují, že v roce 2025 téměř 20 % firem v Evropské unii využívalo technologie AI. Nejčastěji se jednalo o velké podniky (55,03 %), zatímco malé a střední firmy implementují taková řešení mnohem méně (17 % a 30,36 %). V Polsku je podíl firem využívajících umělou inteligenci výrazně nižší než průměr EU a činí něco málo přes 8 %. Na omezenou míru implementací upozorňuje Nadia Winiarska, expertka na zaměstnanost v Konfederaci Lewiatan. – Polské firmy využívají umělou inteligenci méně než firmy v nejvyspělejších digitálně rozvinutých zemích. Navíc to je výrazně běžnější ve větších společnostech, zatímco polská ekonomika je složena převážně z malých a středních podniků. Hrozí tedy, že se ještě více prohloubí rozdíly mezi nimi – zdůrazňuje expertka.
Průzkum společnosti EY provedený mezi velkými a středními podniky ukazuje, že 34 % z nich již zavedlo první řešení založená na AI. Nejčastěji jsou aplikována v IT, zákaznické péči, marketingu a prodeji a v oblasti kybernetické bezpečnosti. Umělá inteligence zejména podporuje provádění opakujících se úkolů a analýzu velkých objemů dat, doplňující práci lidí s ohledem na nedostatek pracovníků.
Analýzy připravené NASK ve spolupráci s Mezinárodní organizací práce dokazují, že více než 30 % pracovních míst v Polsku je ohroženo vlivem generativní umělé inteligence. Nejvíce zasaženi automatizací jsou administrativní pracovníci, mezi kterými 71,2 % vykonává úkoly, které lze automatizovat. Zároveň zpráva vypracovaná Konfederací Lewiatan a Univerzitou SWPS na základě analýz OECD upozorňuje, že Polsko patří mezi země s vysokým podílem pozic ohrožených automatizací a zároveň čelí akutní potřebě zvyšování kvalifikací dospělých.
– Je evidentní, že chybí odpovídající dovednosti a lidský kapitál k efektivnímu využívání umělé inteligence na pracovišti. Existuje vysoká potřeba upravit vzdělávací systém na profese, které se teprve objevují. Některé zanikají kvůli automatizaci a používání umělé inteligence, přičemž lze očekávat, že nových profesí bude stále více. Musíme se připravit na to, že bude stále nezbytné investovat do opětovného školení a zvyšování dovedností – zdůrazňuje Nadia Winiarska. Dodává, že zvláštní pozornost by měly věnovat osoby z nedostatečně zastoupených skupin na trhu práce, včetně pracovníků na prahu důchodu, u kterých může být nedostatek dovedností více zřejmý. V podmínkách omezené nabídky pracovních sil se investice do rozvoje stávajících zaměstnanců může ukázat jako efektivnější než hledání nových specialistů.
Łukasz Bernatowicz rovněž zdůrazňuje, že samotná automatizace nevyřeší všechny problémy spojené se stárnutím populace. – Musíme se také rozumně otevřít imigraci. Naše ekonomika již nyní trpí nedostatkem milionů pracovních sil, zejména v dopravě a stavebnictví. Musíme tak navrhnout imigraci tak, aby sloužila naší ekonomice. Vpuštíme tedy ty, které opravdu potřebujeme: zdravotní sestry, osoby pečující o starší občany, stavbaře nebo řidiče. Co je velmi důležité, povzbuzujeme je, aby se zde usadili natrvalo, asimilovali se, naučili se jazyk, založili rodiny a nezůstávali v nepřítomnosti, protože to naší ekonomice příliš nepomůže – uzavírá expert.
fot. freepik.com
zprac. /kp/


.png)











