Blízkost klimatické neutrality? EU stanovuje cíl na rok 2040.

Evropský parlament v únoru schválil novou, vysoce ambiciózní reformu klimatického práva, jež si klade za cíl snížit emise skleníkových plynů o 90 % do roku 2040 oproti úrovním z roku 1990. Toto rozhodnutí je dalším krokem k dosažení plné klimatické neutrality Unie do poloviny století. Aktuální plán předpokládá pokles emisí o 55 % do roku 2030, přičemž údaje Evropské agentury pro životní prostředí ukazují, že dosavadní pokles činí 36 %, a s aktuálními politikami členských států může reálná redukce do roku 2030 dosáhnout maximálně 47 %.

Schválená reforma, která prošla poměrem hlasů 413 pro k 226 proti, zavádí mechanismy, jež poskytnou členským státům větší pružnost při plnění stanovených limitů. Nová pravidla zahrnují například možnost využívání uhlíkových kreditů a zahrnout proklimatické investice v partnerských zemích jako součást redukce čistých emisí od roku 2036. Zároveň Parlament rozhodl o odložení implementace systému ETS2, který se vztahuje na stavebnictví a silniční dopravu – z roku 2027 na 2028.

Tato změna však vzbuzuje odpor některých poslanců, včetně Anny Zalewské z práva a spravedlnosti. – Klimatická politika v Evropské unii nemá nic společného s ochranou životního prostředí. Kromě toho je Evropská unie osamělá. Celý svět se rozhodl, že se na tomto šílenství nechce podílet. To nemá žádný smysl. Je to prostě obrovský bankovní obchod, a ve skutečnosti podvod. Jde pouze o peníze vytvářené systémem nákupu povolenek na emise oxidu uhličitého. Když to nedodržíte, nezískáte, zaplatíte další daně. Všechny zprávy ukazují, že cena energie – nejvyšší na celém světě, která dusí ekonomiku Evropy a způsobuje odliv firem mimo EU – je způsobena právě ETS, tvrdí europoslankyně.

Kontroverze kolem unijní strategie se prohlubují v kontextu snah zařadit příjmy z ETS jako stálý zdroj příjmů pro rozpočet EU v letech 2028–2034. ETS nutí energetický sektor a energeticky náročný průmysl kupovat povolenky na každou vypuštěnou tunu skleníkových plynů – podle zásady „znečišťovatel platí“ – což má povzbudit přechod k ekologickým technologiím. Nadcházející rozšíření systému, známé jako ETS2, zahrne také dopravu a vytápění budov. Podle návrhu Evropské komise by 30 % těchto prostředků mělo směřovat do rozpočtu EU, generujíc průměrně 9,6 miliardy eur ročně. Ačkoli unijní klimatické právo ve svém druhém článku teoreticky klade důraz na solidaritu a zohlednění možností jednotlivých států, skeptici tvrdí, že v praxi je tato zásada ignorována, což vede k dramatickému nárůstu cen energie v Evropě.

Dále situaci komplikuje změna politického kursu ve Spojených státech. V únoru 2026 prezident Donald Trump zrušil klíčová rozhodnutí týkající se škodlivosti skleníkových plynů, označujíc to za největší deregulaci v historii USA, a ministr energetiky Chris Wright pohrozil vystoupením USA z Mezinárodní energetické agentury, pokud agentura nezruší cíle pro emisní neutralitu. V reakci na tyto globální otřesy parlament EU oznámil, že Evropská komise bude každé dva roky hodnotit pokrok, přičemž vezme v úvahu nejen vědecké údaje, ale i ceny energie a stav průmyslu, což umožní případné úpravy cílů na rok 2040 v budoucnu.

– Může se něco v regulacích ještě změnit? To záleží především na vládách jednotlivých zemí, jak si vybudují blokující menšiny, které zamezí tomuto šílenství a začnou obracet proces, v němž se nacházíme. Nakonec vše závisí na Evropanech, kteří to jednoduše nevydrží. Objeví se negativní emoce, které budou nutit zpochybňovat tyto nedosažitelné cíle. O to víc, že jsme s tímto snažením globálně sami – shrnuje Anna Zalewská.

foto.
zpracoval /kp/