Jak sladit ekologii a ekonomiku? Debata o reformách systemu ETS pokračuje

Systém obchodování s emisemi CO₂ v Evropské unii může v nadcházejících letech projít významnými změnami. V Evropském parlamentu zaznívají návrhy na reformu stávajícího systému a odklad zavedení jeho rozšířené podoby, známé jako EU Emissions Trading System 2. Někteří politici dokonce navrhují úplné zrušení tohoto mechanismu.

EU Emissions Trading System existuje od roku 2005 a je jedním z největších světových nástrojů pro obchodování s emisemi skleníkových plynů. Základem je metoda „cap and trade“, kdy je stanoven limit emisí pro zahrnuté provozy a operátory, s možností obchodování s emisními povolenkami v rámci tohoto limitu. Europoslankyně Elżbieta Łukacijewska ze strany Koalice občanů zdůrazňuje, že současná geopolitická a ekonomická situace vyžaduje revizi fungování tohoto systému. – Máme válku na Ukrajině, konflikty na Blízkém východě a obavy o dodávky energií. Spotřebitelé také mají omezenou schopnost absorbovat dodatečné náklady. Po pečlivých analýzách a diskuzích se naše delegace čím dál více přiklání k názoru, že pravidla ETS je třeba přehodnotit a přizpůsobit, abychom neohrozili evropskou ekonomiku, pracovní trh a konkurenceschopnost – uvedla.

Podle Elżbiety Łukacijewské je v aktuálních podmínkách zvlášť významné zvážit prodloužení termínu zavedení systému ETS2. Upozorňuje, že prostředky získané z tohoto mechanismu jsou určeny také na modernizaci, jako jsou rekonstrukce budov a investice do snížení emisí, avšak je nezbytné udržet rovnováhu mezi klimatickou politikou a ekonomickou realitou.

Mnohem kritičtější postoj ke systému zastává europoslankyně Beata Szydło z Práva a spravedlnosti. – Věřím, že ETS je chybou. Změny zavedené na základě regulací spojených se Zelenou dohodou, především ETS, přivedly evropskou ekonomiku do závažných problémů. A to nyní potvrzují i představitelé Komise. Předsedkyně Ursula von der Leyen v Evropském parlamentu ve Štrasburku hovoří o tom, že potřebu ETS uznáváme, avšak je nutné jej modernizovat. To naznačuje, že problémy, které z jeho používání vyplývají, byly zaznamenány – dodala.

Evropská komise však trvá na tom, že systém ETS zůstává klíčovým nástrojem pro snižování emisí a pro omezení závislosti Unie na dovozu fosilních paliv. Podle údajů Evropské agentury pro životní prostředí se mezi roky 2005 a 2024 emise z průmyslových zařízení zahrnutých do tohoto systému snížily o 51 %. Odhady na základě prohlášení členských států naznačují, že do roku 2030 by mohla být číselní redukce až 62 %, pokud budou zachovány stávající opatření, a 66 % v případě přijetí nových dodatečných kroků. Předsedkyně Ursula von der Leyen uvádí, že systém by měl být zachován, i když potřebuje modernizaci. Mezi navrhovanými změnami je také revize úrovní pro bezplatné přidělování povolenek, navýšení rezervy na stabilizaci trhu s cílem omezit cenové výkyvy a úpravy podmínek poskytování bezpłatných povolenek pro průmysl po roce 2034. Je plánována také podpora investic do technologií s nízkými emisemi prostřednictvím nového investičního programu v hodnotě 30 milionů eur, financovaného prodejem části emisních povolenek.

Beata Szydło však hodnotí, že samotná modernizace systému nevyřeší problémy a je nezbytné hledat jiné příležitosti pro transformaci energetiky. – Musíme hledat nová řešení, která zohlední zájmy všech členských států, nejen některých, a zajistí bezpečnost jak pro Evropu, tak pro její ekonomiku. Na druhé straně by neměla vést k nárůstu životních nákladů obyvatel a měla by odpovídat výzvám, jimž nyní čelí Evropa i celý svět – vysvětlila.

Návrhy na změny systému předložilo také Ministerstvo klimatu a životního prostředí. Ministerstvo navrhlo mimo jiné odložit povinné zavedení ETS2 do roku 2030 a zvýšit počet bezplatných povolenek pro průmysl, a to i pro sektory, které spadají pod jiné ochranné mechanismy, jakým je například Mechanismus úpravy uhlíkových hranic. Polsko rovněž požaduje posílení zajištění systému proti spekulacím a omezení nákladů, které nese obranný průmysl.

Systém ETS2 by se měl zaměřit na emise skleníkových plynů vznikajících spalováním paliv v budovách, silničním transportu a ve vybraných průmyslových sektorech, které dosud nebyly do systému zahrnuty. Beata Szydło tvrdí, že jeho zavedení se přímo dotkne občanů, protože by mohlo přinést dodatečné náklady na vytápění budov, modernizaci domácností nebo používání spalovacích vozidel. Nové regulace mohou také ovlivnit fungování obcí, které spravují mnoho veřejných budov.

Elżbieta Łukacijewska zároveň poukazuje na to, že Evropská unie odpovídá za trochu přes 6 % globálních emisí. – Zbytek světa v současné době příliš neřeší, že Evropa, která se snaží být lídrem v omezení emisí a přechodu na zelenou energii, by si přála změny. Je tedy potřeba zdravého rozumu, a myslím, že se držíme tohoto principu v naší skupině. Čekáme, ale také naléháme na Komisi, aby zveřejnila oznámení ohledně ETS2 – dodala.

V únoru se Evropský parlament rozhodl odložit vstup systému ETS2 z roku 2027 na rok 2028. Podle europoslankyně z KO je pro Polsko klíčové nejen odložit nové regulace, ale také upravit jejich požadavky, protože současné cíle mohou být obtížně dosažitelné. – Nesmíme zapomínat, že čistý vzduch znamená delší život bez nemocí. V Polsku umírá mnoho lidí v důsledku znečištěného vzduchu, nemluvě o počtu těch, kteří trpí různými komplikacemi a jaké to přináší náklady pro společnost. Snížení stanovených cílů na dosažení v dlouhodobém horizontu a odložení těchto kroků v krátkodobém horizontu by určitě byly dobrým prvním krokem – shrnula Elżbieta Łukacijewska.

fot. freepik.com
oprac. /kp/